Přejít na: Obsah | Konec stránky

SCHMORANZ, František st.

(28.12.1814 Bělá u Rychnova nad Kněžnou – 4.4.1902 Slatiňany)

František Schmoranz st.Architekt a stavitel, konzervátor C. k. Ústřední komise pro památkovou péči ve Vídni. Zakládající člen Spolku architektů a inženýrů v království Českém. Otec Josef byl zahradníkem, matka Alžběta byla dcerou chalupníka. Pocházel z oblasti s převážně německy mluvícím obyvatelstvem a němčina byla s největší pravděpodobností jeho jediným mateřským jazykem.

Studia: Po absolvování základního vzdělání doporučil tehdejší bělský kaplan nadaného hocha do učení architektu a staviteli Benediktu Škvorovi působícímu na Kutnohorsku.[1] U Škvora se Schmoranz důkladně seznámil se všemi aspekty stavební praxe a zároveň se teoreticky vzdělával v oblastech nezbytných pro výkon stavitelské profese. Zde se též pravděpodobně naučil česky. Výrazně na Schmoranze zapůsobil pobyt v Kutné Hoře, kde pracoval jako polír na stavbě věznice. Město s řadou cenných architektonických památek v něm probudilo lásku ke stavebnímu umění středověku, která ho poté provázela po celý život. Následný pobyt ve Vídni, kde pracoval u stavitele Jakuba Hainze a snad i navštěvoval vídeňskou akademii, mu umožnil hlubší studium teoretických spisů o umění, zejména o architektuře a završil období příprav na budoucí kariéru architekta a stavitele.

Profesní činnost a působení v oblasti památkové péče: Po návratu do Čech v roce 1837 se usadil ve Slatiňanech u Chrudimi a začal samostatně podnikat. Záhy získal pověst svědomitého a kvalifikovaného stavitele a v roce 1844 byl jmenován městským stavitelem v Chrudimi. Po velkém požáru města v roce 1850 se výrazně podílel na jeho obnově. V tomtéž desetiletí zahájil práci na jednom ze svých největších projektů, rekonstrukci chrudimského arciděkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Obnovy, přestavby a přístavby sakrálních objektů, ale nejen jich, spolu s většinou novogotickými či novorománskými novostavbami tvořily náplň jeho projekční a stavební činnosti v dalších desetiletích, kdy se etabloval jako nejvýznamnější mimopražský architekt tvořící v duchu romantického historismu. Slatiňanská stavební huť patřila k výrazným střediskům české stavební tvorby své doby a práce, na kterých se podílela zahrnují širokou škálu stavebních typů. Nacházíme mezi nimi kostely, modlitebny, kaple, hrobky, hrady a zámky, radnice, školy, divadla, nemocnice, obytné domy, ale i drobnější hospodářské stavby. Architekt se věnoval rovněž návrhům vnitřního vybavení. Těžiště jeho tvorby spočívalo ve východních Čechách, s několika přesahy do středních Čech a na Moravu. Vlastní Schmoranzova tvorba zahrnuje například novogotický děkanský kostel sv. Jakuba Většího v Poličce postavený v letech 1853 – 1865 na místě starého chrámu poškozeného požárem města, novorománsky pojatý evangelický kostel v Čáslavi z let 1864 – 1869 či novogotický kostel sv. Vavřince ve Vavřinci u Kutné Hory vybudovaný v letech 1876 – 1877.

Tvůrčí stavitelská činnost se u Františka Schmoranze st. prolínala s jeho aktivitami v oblasti památkové péče. Již roku 1853 byl jmenován konzervátorem C. k. Ústřední komise pro památkovou péči ve Vídni s působností pro chrudimský kraj. Funkci konzervátora potom zastával nepřetržitě až do své smrti v roce 1902. V roce 1893 zahrnovala jeho pravomoc politické okresy Pardubice, Vysoké Mýto, Lanškroun, Litomyšl, Polička, Chrudim, Čáslav a Hradec Králové.

Ve své funkci osvědčil důkladnou znalost stavebních památek svěřeného území a zároveň se aktivně podílel na jejich opravách a úpravách. Schmoranzovy rekonstrukce prováděné v souladu s dobovými teoretickými názory sice leckdy braly objektům podstatný díl jejich originality, umožnily ale zachovat je i nadále jako živoucí organismus sloužící účelům, pro který byl určen. Z více než osmi desítek oprav gotických staveb, především chrámů, byly nejzávažnější, vedle již zmíněné obnovy arciděkanského chrámu v Chrudimi z let 1857 - 1876, v puristickém duchu koncipovaná restaurace biskupského kostela sv. Ducha v Hradci Králové uskutečněná v letech 1864 – 1876 či regotizační přestavba chrámu sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě, která proběhla v několika fázích v poslední čtvrtině 19. století. K rekonstrukčně orientovaným projektům patřila oprava gotických městských bran ve Vysokém Mýtě, k jejichž záchraně přispěl v době, která středověké opevnění převážně ničila. Podobně svým názorem konzervátora napomohl uchování pardubické Zelené brány, o jejímž zboření se v 70. letech 19. století vážně uvažovalo.

Rozsáhlá a mnohotvárná projekční činnost Františka Schmoranze st. nepostrádala vynalézavost, snahu o co nejoptimálnější prostorová řešení a kompozici hmot, stejně jako pozornost k detailu. Porozumění středověké architektuře a hluboká znalost regionálního památkového fondu mu umožnily účinně zasahovat z pozice konzervátora do přestaveb a zamýšlených úprav řady objektů. Jím navrhované, resp. prováděné restaurační práce jsou z dnešního pohledu často problematické, ve své době ale znamenaly mnohdy jedinou alternativu k okamžitému či postupnému zániku příslušné památky.

Archiv:

  • Fond František Schmoranz st., Státní okresní archiv Chrudim.
  • Dopisy, úřední listiny, stavební dokumentace a plány, portréty Františka Schmoranze, Okresní muzeum Chrudim.

Literatura:

  • Fka., Schmoranz František, stavitel a konservátor český, in: Ottův slovník naučný. Praha 1905, díl XXIII., s. 14.
  • Schmoranz, František st. , in: Prokop TOMAN, Nový slovník československých výtvarných umělců. II. díl, L-Ž. Praha 1950, s. 429.
  • ŠTORM, Břetislav, Žleby. Státní zámek a památky v okolí. Praha 1960.
  • KOUPILOVÁ, Lada, František Schmoranz st. Úvod k inventáři Státního okresního archivuv Chrudimi. Chrudim 1982.
  • HORYNA, Mojmír, Architektura romantického historismu, in: Dějiny českého výtvarného umění III/1. Praha 2001, s. 261-277.
  • ŠULC, Ivo, Rod Schmoranzů ze Slatiňan. Mozaika z dějin rodu. Slatiňany 2002.
  • PV [VLČEK, Pavel], Schmoranz, František st., in: Pavel VLČEK (ed.), Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha 2004, s. 586-587.

Bibliografie k památkové péči:

  • Obnovení katedrálního chrámu Páně v Hradci Králové. Hradec Králové 1863.
  • Die Fortsetzung der Restaurationsbauten an der Decanatkirche zu Maria Himmelfahrt in Chrudim, Mitteilungen der k. k. Central-Commission X, 1865, s. LXXVI-LXXVII.
  • Zprávy o započaté obnovovací stavbě děkanského chrámu S. Salvatora či Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi. Posel z východních Čech I, 1873, č. 14 (19. 7.), s. 2-3.
  • Mariánský sloup ve Slatiňanech. Posel z východních Čech II, 1874.
  • Die Restaurierung des Domes in Königgrätz, Mitteilungen der k. k. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale, Neue Folge I, 1875, s. XXVII-XXXII.
  • Děkanský chrám v Chrudimi, Posel z východních Čech V, 1877, č. 7 (4. 4.), s. 1-2.
  • Děkanský chrám Páně sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě, Rukopis, 8. 7. 1894, Okresní muzeum Vysoké Mýto.

Poznámky:

  • 1 Životní osudy Františka Schmoranze st. až do jeho jmenování městským stavitelem v Chrudimi v roce 1844 jsou prozatím známy pouze částečně. Z tohoto důvodu se v literatuře pojednávající o prvních třiceti letech jeho života lze setkat s řadou vzájemně se rozcházejících údajů.

JU

Citace: Jan Uhlík: Schmoranz, František st., in: Biografický slovník památkové péče, on-line: http://previous.npu.cz/biograficky-slovnik-pamatkaru-I/schmoranz-frantisek-st/, publikováno: 20.11.2013, ověřeno: (DOPLŇTE DD.MM.YYYY!)

Ediční pozn.: Práce je vydána v rámci plnění Institucionálního účelového úkolu V+V na rok 2013 „Dějiny a teorie památkové péče“ (číslo úkolu 02 H 30 21 020).