Přejít na: Obsah | Levý blok | Konec stránky

Cesta kolem světa, fotografie z cest hraběte Lažanského z roku 1929

7.12.2015 - 25.4.2016 | výstava | okres Ústí nad Labem | Krásné Březno
CestaKolemSveta 85x120
Prokop, jediný potomek hraběte Vladimíra Lažanského (1857–1925) a Mechtildy, rozené Waldburg-Zeil-Trauchburg (1867–1912), přišel na svět v roce 1904 jako dlouho očekávaný dědic. Matka zemřela, když byl ještě chlapcem, a stárnoucí otec synka poněkud rozmazloval. V roce 1925 se po smrti starého Lažanského stal Prokop dědicem rozsáhlého majetku, před studiem dával přednost sportu a vedl v Praze bujarý život v kruhu tamní smetánky. Kromě sportu a lovu se mladý hrabě věnoval také cestování a rád amatérsky fotografoval. Snímky dochované v albech i jednotlivě ve svozech ze zámku Chyše (dnes uložené na státním zámku Krásný Dvůr) zachycují jevy odpovídající Prokopovu naturelu. Na fotografiích, které mají charakter momentek, hrabě Lažanský zachycoval své přátele, lovecké trofeje a zajímavá místa, která navštívil. Z cesty kolem světa, kterou připomíná tato výstava, si hrabě kromě velkého množství vlastních záběrů přivezl i snímky z produkce palubního profesionálního fotografa, zaměstnance společnosti HAPAG, který fotografoval převážně památky a následně fotografie distribuoval cestujícím přímo na lodi.

Název výstavy:

CESTA KOLEM SVĚTA, FOTOGRAFIE Z CEST HRABĚTE LAŽANSKÉHO Z ROKU 1929

Autoři výstavy:

Petr Hrubý, Antonín Kadlec, Jan Leibl, Marta Pavlíková

 

Výstava se koná ve dnech 8. prosince 2015 – 24. dubna 2016 v atriu zámku Krásné Březno, sídle Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem.

 

  • Otevírací doba: 10–15.30 hod. ve všední dny (poslední vstup hodinu před uzavřením).
  • Mimořádně otevřeno: 10–16 hod. o víkendu 12.–13. prosince a 19.–20. prosince
  • Vstupné: 20 Kč / snížené 15 Kč / školní skupiny 150 Kč (organizované skupiny prosíme objednat předem, děkujeme).

Kontakt:

Ing. arch. Daniel Vágner, PR pracovník NPÚ v Ústí nad Labem, 472 704 843, 778 403 915, vagner.daniel@npu.cz

Plakát ke stažení zde.

 

Plavba na parníku Resolute I

Cesta kolem světa, kterou mladý pětadvacetiletý Prokop Lažanský podnikl v roce 1929, spadá do období mládeneckého života, kdy si naplno užíval svobody a svého jmění. Rejdařská společnost HAPAG (Hamburg-Amerikanischen Packetfahrt Actien Gesselschaft) provozující zaoceánské linkové plavby nabízela také od roku 1927 turistické plavby kolem světa, na nichž se plavili především bohatí Američané a Evropané toužící po troše exotiky, poznání a dobrodružství, ovšem s nejvyšším možným komfortem, na jaký byli zvyklí ze svých rezidencí a hotelů. To vše našli na palubě luxusního zaoceánského parníku Resolute.

Historie lodi Resolute (z angl. rozhodný, pevný) není bez zajímavosti. Tuto velkou zámořskou loď se třemi komíny a lodními šrouby s hrubým výtlakem téměř 20. 000 tun postavily loděnice AG Weser v severoněmeckých Brémách původně pro hamburské rejdařství v roce 1914 pod jménem William O’swald. Tento parník nabízel 1000 kajut pro pasažéry ve třech třídách a 850 míst pro cestující v mezipalubích. Během první světové války parník přešel pod vlajku holandské královské lodní společnosti a do počátku dvacátých let se plavil pod jménem Brabantia na lince mezi Amsterodamem a přístavy na Rio de la Plata v Jižní Americe. V roce 1922 koupila loď americká přepravní společnost United American Lines (UAL) v korporaci s hamburskou společností HAPAG. V této době byla pod novým jménem Resolute loď nasazována hlavně na trase Hamburg – New York. Od roku 1923 se plavila celá flotila UAL pod panamskou vlajkou, aby společnost unikla prohibičním zákonům a umožnila tak na palubách svých lodí konzumaci alkoholu. V roce 1926 se Hapag osamostatnila od UAL a odkoupila část lodí, kromě parníků Cleveland a Reliance také Resolute, jež se pak pod vlajkou Hapagu plavila na lince Hamburg – Southampton – Cherbourg – New York. Jako vysloužilou loď prodala Hapag v roce 1935 parník Resolute Italům, jimž sloužil pod jménem Lombardia jako zásobovací loď v tzv. habešské válce během okupace Etiopie (v letech 1935–1941). V roce 1943 loď zasáhli střelou spojenci během náletu na Neapol a potopili ji. Po válce byl vrak vyzvednut a sešrotován.

Turistické plavby kolem světa pro bohaté prominenty byly specialitou společnosti HAPAG. Resolute takovýchto cest absolvovala v letech 1927–1935 osm, vždy pod vedením zkušeného kapitána Friedricha Ferdinanda Heinricha Kruseho (1874–1945), jenž svou první cestu kolem světa podnikl na můstku parníku Cleveland již v roce 1909 jako první důstojník.

Cesta zpravidla začínala v lednu a končila v květnu v New Yorku a během cca 138 dnů plavby nabízela návštěvu 37 přístavů, 59 měst ve 25 zemích. V roce 1929 vyplula 7. ledna z přístavu v Novém Yorku se zastávkami v přístavech Funchal na ostrově Madeira, na Gibraltaru, v Palmě na Mallorce, v Monte Carlu, v italské Neapoli a v řeckých Athénách. Po opuštění Evropy parník kotvil v přístavech na Blízkém východě v palestinské Haifě (dnes Izrael), v Egyptě v Port Saidu a při proplouvání Suezským průplavem v Suezu. Dále loď plula do přístavu Džibuti v tehdejším francouzském Somálsku (dnes suverénní stát Džibutsko) na africké půdě. Z Afriky pokračovala trasa přes indickou Bombaj do přístavu Colombo na Cejlonu (dnes Šrí Lanka) a odtud opět do indického přístavního města Madrás (dnes Čennaj). Z indických přístavů zamířila Resolute do malajsijských kotvišť na ostrově Penangu, do měst Malakka a thajského Pattaya a zpět do malajského Singapuru. Ze Singapuru pokračovala cesta do přístavů Batávie (dnešní Jakarty) a Semarangu na indonéském ostrově Jáva a do přístavů Buleleng  a Padangbai na ostrově Bali. Další zastávkou byly Filipíny, kde parník kotvil v Zamboanze a v Manile. Z Filipín plula Resolute podél čínské pevniny a stavěla v Hongkongu, pak kotvila v Ťi-Lungu (též Keelung) na Tchajvanu, následovala zastávka v čínské Šanghaji, v Qinhuangdao a v korejském městě Chemulpo. Z Koreje plul parník vstříc japonským přístavům, postupně navštívil Nagasaki, Beppu, Miyajimu, Kóbe a Jokohamu. Z Japonska plula loď na havajské souostroví, kde kotvila v Honolulu a v přístavu Hilo, odkud se vydala k americkým břehům do San Francisca a Los Angeles. Pak zamířila do Panamského průplavu, kde stavěla ve městech Balboa a Colón. Po odplutí z Panamy zastavila již jen v kubánské Havaně a konečně 28. května 1929 vplula do cílového přístavu v Novém Yorku.

Spolu s Prokopem Lažanským se na cestě kolem světa plavilo 399 dalších prominentních osob převážně z Ameriky, Kuby, Francie, Německa a Švýcarska, o jejichž potřeby a bezpečnou a zdárnou plavbu se starala přibližně padesátičlenná posádka. Nedá se tedy říci, že by byla loď s kapacitou 2000 cestujících na této plavbě přelidněná. Prokop Lažanský se nalodil v některém z evropských přístavů (snad v Monaku nebo v Neapoli), vízum si vyzvedl v Praze 11. ledna, v době kdy už Resolute byla na cestě přes Atlantik k břehům Madeiry. Do seznamu cestujících se zároveň s Prokopem zapsal Johann Herring, rovněž s československým občanstvím a s vízem vydaným v lednu v Praze. Je jisté, že třicetisedmiletý továrník Johann Herring von Frankensdorf (1891–1971), potomek bohatých brněnských a vídeňských továrníků, bankéřů, velkoobchodníků a mecenášů (mimo jiné majitelů tužkárny Koh-i-noor), byl vhodným společníkem pro mladého šlechtice na výpravě do cizích zemí. Pro Herringa navíc byla tato cesta jakýmsi rozloučením s mládeneckým životem, neboť se rok na to, v lednu 1930, oženil s německou princeznou Elisabethou zu Schaumburg-Lippe.

Cena zájezdu pro jednu osobu se pohybovala kolem 2.000 dolarů, přičemž kurz koruny v roce 1929 byl 33 korun 75 haléřů k 1 americkému dolaru. To činí 67. 500 korun, které za tento výlet hrabě Lažanský vydal. Pro srovnání měsíční mzda dělníka v té době činila kolem 510 až 590 korun. Speciální výlety např. automobilem se ovšem platily zvlášť, cena zájezdu pak byla mnohem vyšší.

Na každý den zájezdu byl připraven nějaký program, aby cestující zahnali případnou nudu a měli možnost konverzovat, např.: v 10:30 turnaj v bowlingu; v 15:00 dámský vyšívací klub v zimní zahradě; 15:30 střelba na pohyblivý terč z paluby; 16:00 německý vyšívací klub v Růžovém salonku; 21:00 tanec; 21:15 černobílý bál v zimní zahradě. K těmto zábavám cestujícím hrál lodní orchestr swingové melodie. Kromě toho v místech kotvení měli možnost cestující využít naplánované výlety do okolí přístavů a dalších blízkých měst pomocí různých dopravních prostředků, rikšou počínaje a vlakem konče. Například po zakotvení v Singapuru 15. března 1929 čekal na turisty výlet na ostrov Honora, pak návrat do Raffles hotelu, kde se občerstvili, ve zbylém čase se projížděli v rikšách po městě. Američtí občané cestující na Resolute využili příležitosti a poslali ze Singapuru blahopřejný kabelogram nově zvolenému prezidentovi Spojených států amerických Herbertovi Hooverovi (1874–1964). Netušili, že během jeho funkčního období vypukne Velká hospodářská krize, která zasáhne tisíce lidí. V březnu roku 1929 však byl svět nahlížený z paluby luxusního parníku ještě v pořádku.

Jak to vypadalo při vylodění v přístavu si zapsal do deníku Pepe Chipulina, obyvatel Gibraltaru, kde 17. ledna 1929 spustila Resolute kotvy. „Resolute zde dnes zakotvila na cestě kolem světa z New Yorku. Město ožilo, Američané se rojili v ulicích a velice nápadně pobíhali všemi směry, kupujíce všelijaké zboží hlavně od orientálních prodavačů. Stál jsem dlouho naproti poště a nemohl se ubránit úsměvu.“

 

 

 

Hrabě Prokop Lažanský

Prokop, jediný potomek hraběte Vladimíra Lažanského (1857–1925) a Mechtildy, rozené Waldburg-Zeil-Trauchburg (1867–1912), přišel na svět v roce 1904 jako dlouho očekávaný dědic. Matka zemřela, když byl ještě chlapcem, a stárnoucí otec synka poněkud rozmazloval. V české historii se s Prokopem setkáme pouze v souvislosti s působením Karla Čapka na zámku Chyše v roli vychovatele nezvedeného třináctiletého hraběte od března do září válečného roku 1917.

V roce 1925 se po smrti starého Lažanského stal Prokop dědicem rozsáhlého majetku, před studiem dával přednost sportu a vedl v Praze bujarý život v kruhu tamní smetánky. Snad právě rozmařilost jej donutila prodat Lažanský palác na rohu Smetanova nábřeží a Národní třídy v Praze, v němž od roku 1884 sídlí známá kavárna Slavia.

Na rozdíl od svého otce Vladimíra se Prokop neangažoval v českém veřejném životě a po pozemkové reformě v roce 1929, kdy jej československý stát připravil o nemalou část zemědělských a lesních pozemků, k tomu zřejmě ani neměl důvod. Žil mládeneckým životem až do svých skoro třiceti let, věnoval se zábavám na svém panství, sportu, lovu a zvlášť oblíbenému letectví. Není divu, že se oženil v roce 1933 s německou šlechtičnou Ingeborg von Königswald (1905–2003), která v té době byla pilotkou sportovních letadel a průkopnicí letectví mezi ženami. Na panství v Chyši měli dokonce své soukromé letiště. S Ingeborg přivedli na svět dvě dcery Mechtildu (1935) a Angelicu (1943). Snad ze strachu o majetek snad pod vlivem své ženy, jejíž sestřenice byla manželkou říšského ministra zahraničí Joachima von Ribbentropa (1893–1946), se během německé okupace našeho území Prokop Lažanský přihlásil k německému občanství. To ovšem po válce vedlo ke konfiskaci veškerého jeho majetku na základě tzv. Benešových dekretů. Chyši a Čechy opustil s rodinou v roce 1946. V padesátých letech se usadil v tehdejší Jižní Rhodesii (dnes Zimbabwe) v Africe ve městě Salisbury (dnes Harare), kde také v roce 1969 zemřel. Vdova Ingeborg Lažanská zemřela v Mnichově v roce 2003, obě dcery dnes žijí ve Velké Británii.

Kromě již zmíněného sportu a lovu se mladý hrabě věnoval také cestování a rád amatérsky fotografoval. Snímky dochované v albech i jednotlivě ve svozech ze zámku Chyše (dnes uložené na státním zámku Krásný Dvůr) zachycují jevy odpovídající Prokopovu naturelu. Na fotografiích, které mají charakter momentek, hrabě Lažanský zachycoval své přátele, lovecké trofeje a zajímavá místa, která navštívil během svých četných cest po Evropě (v letech 1925–1927 Holandsko, Francie, Maroko). Používal nejspíše fotoaparát Leica, nebo nějakým obdobným moderní praktický přístroj na 35 mm kinofilm. Z cesty kolem světa, kterou připomíná tato výstava, si hrabě kromě velkého množství vlastních záběrů přivezl i snímky z produkce palubního profesionálního fotografa, zaměstnance společnosti HAPAG, který fotografoval převážně památky a následně fotografie distribuoval cestujícím přímo na lodi (snímky jsou označené popiskou RESOLUTE WORLD CRUISE 1929).



Metadata ke zprávě

Vloženo
20.11.2015 14:26
Vložil
NPÚ, ÚOP v Ústí n.L.
pořadatelé
Témata
výstavní činnost
číslo
17416
Diskuse o novince

Příspěvky v diskusi

Počet příspěvků: 0

Možnosti řazení
Seřadit vzestupně
Přidat nový příspěvek
obnovit