Přejít na: Obsah | Levý blok | Konec stránky

Záchranný archeologický výzkum v Křížkovského ulici v Olomouci

28.1.2016 | tisková zpráva | sdělení, informace | okres Olomouc | Olomouc
Olomouc, Křížkovského 80x120
Ve druhé polovině roku 2015 proběhl záchranný archeologický výzkum v sídle Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Křížkovského ulici 10. V předstihu před chystanou rekonstrukcí budovy jej provedl Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci ve spolupráci s katedrou historie Univerzity Palackého v Olomouci, jejíž studenti na výzkumu absolvovali praxi.

Filozofická fakulta UP sídlí na Petrském návrší na tzv. olomouckém kopci. Olomoucký kopec byl osídlen již v pravěku; na Petrském a Václavském návrší se rozkládalo také velkomoravské hradiště a byl osídlen i po zániku Velké Moravy. V době knížecí se stává centrem moci s přemyslovským hradem olomouckých údělníků, který je u kronikáře Kosmy zmiňován k roku 1055. Na takzvaném Předhradí bylo u kostela svatého Petra v roce 1063 obnoveno biskupství. Roku 1141 bylo sídlo biskupa přeneseno ke kostelu svatého Václava, kostel svatého Petra byl využíván jako farní.

Právě tam, kde dnes stojí budova fakulty (Křížkovského 10), a v severní části nádvoří stál do roku 1792 kostel svatého Petra, kolem něhož se rozkládal také hřbitov. Jižně od kostela byl klášter augustiniánek u kostela svatého Jakuba. Klášter augustiniánek kanovnic byl na pozemcích „u svatého Petra“ založen na počátku 13. století, k roku 1272 je bezpečně doložena existence konventního kostela svatého Jakuba. Roku 1523 byl klášter zrušen a zůstal neobývaný, na konci šedesátých let 16. století získali budovy náhradou za svůj původní konvent minorité, kteří zde působili až do zrušení kláštera roku 1875. Objekt bývalého kláštera sloužil od roku 1787 jako c. k. filiální zaopatřovací ústav, později v něm sídlil chirurgický ústav. Po roce 1896, kdy byla nemocnice přestěhována, budovy vykoupilo město, do roku 1901 byly všechny včetně kostela sv. Jakuba zbořeny a v roce 1902 byl na jejich místě postaven komplex školních budov, pozdější Komenium, ve kterém od roku 1946 až dosud sídlí Filozofická fakulta UP.

S kostelem sv. Petra je spojen první profesionální archeologický výzkum provedený v Olomouci. V roce 1948 provedla dr. Květa Reichertová z Archeologického ústavu Akademie věd zjišťovací odkryv vedený snahou objevit nejstarší olomoucký raně středověký kostel. Výzkum však doložil dochované základové zdivo až pozdně gotické fáze kostela sv. Petra. Výzkum v roce 2015 měl mimo jiné ověřit stav dochování nebo naopak porušení těchto zdí.

Jednou ze zkoumaných ploch loňského roku byl dvorek při uličce do parkánových zahrad a do parku. Zde bylo odkryto předpokládané hradební zdivo. Koruna kamenné zdi byla již patnáct centimetrů pod povrchem. Šířka zdiva se pohybuje kolem necelých dvou metrů. Ve zdivu je patrno několik stavebních fází. Ke zdi přiléhaly uloženiny charakteru stavebního rumiska, předběžně datované do průběhu 16. století. Pravděpodobně jde o úpravy terénu a celého areálu kláštera po jeho převzetí minority v 60. letech 16. stol. Z drobných nálezů ze suti můžeme zmínit např. knižní kování, relikviářový křížek či útržky hedvábné tkaniny protkávané zlatým drátkem (brokát), což je mimořádně unikátní nález. Odkryto bylo také základové zdivo kaple Panny Marie ze závěru 17. století a zbořené na počátku 20. století při stavbě současných budov. Sondami bylo zjištěno, že výška souvrství dosahuje ještě nejméně dvou metrů, pod novověkými dorovnávkami jsou dochovány vrstvy vrcholného středověku. Prostor byl ve středověku využíván jako klášterní hřbitov, jak svědčí dva kostrové hroby zjištěné v sondách.

Na nádvoří Filozofické fakulty byla v loňském roce prozkoumána jeho severní část. Ukázalo se totiž, že úroveň dochovaných archeologických situací i zdiv se nachází poměrně vysoko, často již třicet centimetrů pod povrchem, takže hrozilo, že v průběhu chystané stavby dojde k poškození. Úroveň terénu nádvoří byla v minulosti značně snížena (předpokládáme, že až o jeden metr), takže v některých místech byly zjištěny hroby např. už pod štěrkovým podkladem komunikace. Tato skutečnost ale také ovlivnila a omezila možnosti datování některých situací.

Proběhl odkryv a dokumentace základového zdiva kostela sv. Petra, v okolí kostela bylo odkryto celkem sedmapadesát kostrových hrobů z různých fází fungování hřbitova. Tři další hroby na nádvoří náležely patrně již ke klášteru sv. Jakuba. Hroby byly bez „milodarů“, orientované, zemřelí byli ukládáni v jednotné poloze na zádech. Poměrně častým dokladem pohřebního rubáše je přítomnost kovových záponek, většinou v poloze pod bradou zemřelého. V jednom dětském hrobu byly na temenní straně lebky kumulovány drobné skleněné perličky (jeden až dva milimetry), snad součást výšivky pokrývky hlavy nebo ozdoby. V jednom z nejstarších hrobů (vrcholný středověk) se našla jako součást uchycení nohavic souprava přezky a kroužků z barevného kovu. Zajímavostí byla tzv. Charónova mince, vkládaná do úst zemřelého, v jednom z hrobů šestnáctého století.

Předběžně můžeme konstatovat, že dochované základové zdivo kostela sv. Petra je gotické (14.–15. stol.), chybějí doklady starší fáze. Jednolodní stavba s polygonálním presbytářem, opěrnými pilíři a věží při západním průčelí měla délku kolem osmatřiceti metrů a šířku kolem šestnácti metrů. Možnost lokalizace románského kostela sv. Petra, u kterého bylo roku 1063 obnoveno moravské biskupství, v prostoru mezi gotickou stavbou a klášterem u sv. Jakuba měla ověřit sonda, položená na základě výsledků geofyzikálního měření a studia historických plánů. Na nich přiléhá k jižní straně kostela sv. Petra menší stavba s polokruhovým závěrem. Již velice záhy po zahájení výkopů se ukázalo, že v těchto místech opravdu stála zděná stavba. Odkrytá byla do skály vysekaná příčkou dělená podzemní prostora, se zbytky cihlové klenby. Tato stavba však není starší, vybudována byla buď v pozdní gotice, nebo v renesanci. V matrice svatopetrské farnosti ze 17. až 18. století se podařilo najít záznamy o pohřbech v kryptě kaple svatých Šebestiána a Rocha. Objev dosud neznámé kaple, se kterou se snad dá odkrytá stavba ztotožnit, je významným přínosem archeologického výzkumu. Krypta byla zasypána v době zrušení kostela sv. Petra v závěru 18. století. V těchto zásypech bylo nalezeno i několik profilovaných polychromovaných zlomků opuky (tzv. spongilit), což by mohlo naznačovat blízkou přítomnost románské stavby. Spongilit je typickým stavebním kamenem olomouckých románských staveb (např. tzv. Přemyslovský palác). Jiné doklady, jako například soudobé hroby, však nalezeny nebyly.

Zbytky staršího kamenného zdiva uvnitř kostela sv. Petra, které lineárně pokračovalo od presbytáře západním směrem přes celé nádvoří, mohou podle předběžného vyhodnocení náležet pozdně románskému opevnění. Další podobné zdivo bylo přibližně v prostoru při západním průčelí. Torzo analogického zdiva bylo zjištěno asi 270 metrů západně, a to archeologickým výzkumem v roce 2012 u průčelí kostela Panny Marie Sněžné. Zjištěný průběh románské hradby, ale i absence soudobých hrobů vymezuje prostor, ve kterém se dá uvažovat o lokalizaci románského kostela sv. Petra, a to severněji, blíže dnešní budovy Tereziánské zbrojnice.

Výsledky záchranného archeologického výzkumu vyhodnotila závěrečná odborná komise. Výzkum by měl pokračovat v jarních měsících v severní části nádvoří.

Kontakty:



Metadata ke zprávě

Vloženo
28.1.2016 10:36
Vložil
NPÚ, ÚOP v Olomouci
pořadatelé
Specifický typ novinky
tisková zpráva
Témata
archeologie a archeologické výzkumy
číslo
17577
Galerie obrázků

2016

dne
28. 1. 2016
Možnosti řazení

Olomouc, půdorys kostela sv. Petra (1) a kostela sv. Jakuba (2) kolem roku 1870 podle W. Müllera. Převzato z: Dohnal, V.: Tři nejstarší olomoucké kostely. Olomoucký hrad v raném středověku (III), Olomouc 2006

Olomouc, Křížkovského 10, základové zdivo gotického kostela sv. Petra, pohled od východu

dne: 15. 12. 2015
foto: Hana Dehnerová – NPÚ, ÚOP v Olomouci

Olomouc, Křížkovského 10, pohled od východu na odkrytou kryptu kaple sv. Šebestiána a Rocha, porušenou novodobými výkopy pro kanalizaci

dne: 3. 11. 2015
foto: Hana Dehnerová – NPÚ, ÚOP v Olomouci

Olomouc, Křížkovského 10, hrob H52 se soupravou kovových kroužků a přezky

dne: 8. 12. 2015
foto: Hana Dehnerová – NPÚ, ÚOP v Olomouci

Olomouc, Křížkovského 10, odkrývání hrobů

dne: 4. 12. 2015
foto: Hana Dehnerová – NPÚ, ÚOP v Olomouci

Olomouc, Křížkovského 10, základové zdivo kaple Panny Marie

dne: 7. 10. 2015
foto: Hana Dehnerová – NPÚ, ÚOP v Olomouci

Olomouc, Křížkovského, prostor dvorku, zdivo hradby a destrukční vrstvy

dne: 3. 8. 2016
foto: Hana Dehnerová – NPÚ, ÚOP v Olomouci

Olomouc, Křížkovského 10, zlomek architektonického článku z opuky (spongilit)

dne: 20. 1. 2016
foto: Anna Večeřová – NPÚ, ÚOP v Olomouci

Olomouc, Křížkovského 10, zlomek architektonického článku z opuky (spongilit)

dne: 20. 1. 2016
foto: Anna Večeřová – NPÚ, ÚOP v Olomouci

Olomouc, Křížkovského 10, útržek brokátové tkaniny

dne: 16. 10. 2015
foto: Anna Večeřová – NPÚ, ÚOP v Olomouci

Olomouc, Křížkovského 10, tzv. Charónova mince přikorodovaná k zubům

dne: 2. 9. 2015
foto: Anna Večeřová – NPÚ, ÚOP v Olomouci
Diskuse o novince

Příspěvky v diskusi

Počet příspěvků: 0

Možnosti řazení
Seřadit vzestupně
Přidat nový příspěvek
obnovit