Přejít na: Obsah | Konec stránky

2014: Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro za rok 2013

Ocenění, které Národní památkový ústav vyhlašuje jako příspěvková organizace ministerstva kultury pověřená oblastí záchrany a rozvíjení hodnot památkového fondu na území České republiky, upozornilo tímto způsobem na úspěšné počiny v oblasti péče o kulturní dědictví letos poprvé. Zhodnotilo počiny realizované v roce 2013 a vyzdvihlo příklady dobré praxe ve čtyřech kategoriích: obnova památky, restaurování (za příkladné a zdařilé restaurování kulturní památky či její části – výtvarného díla, uměleckořemeslného díla), objev, nález roku (za významný objev na památce, objev do té doby neznámého objektu, předmětu kulturní hodnoty, archeologický objev, autorské určení díla apod.), prezentace hodnot (výstava, nová instalace, publikace, mediální odborná prezentace apod.) a záchrana a obnova památky (za záchranu součásti kulturního dědictví na poslední chvíli nezištnou iniciativou, koupí, mobilizací dobrovolníků apod.). Vítězové jednotlivých kategorií převzali v úterý 23. září 2014 na zámku v Nebílovech z rukou generální ředitelky Národního památkového ústavu Nadi Goryczkové diplom a plaketu, jejíž podobu navrhla studentka Střední uměleckoprůmyslové školy a Vyšší odborné školy v Jablonci nad Nisou Hana Dýcková. Kromě toho získali roční předplatné odborného časopisu Zprávy památkové péče a roční rodinnou vstupenku na objekty ve správě Národního památkového ústavu.

  • Kostel sv. Kateřiny v KřižovatceV kategorii obnova památky, restaurování vybrala komise jako nejlepší příklad kostel sv. Kateřiny v Křižovatce v Karlovarském kraji. Cenu NPÚ udělila generální ředitelka obci Křižovatka a jejímu starostovi Janu Strachotovi zejména jako ocenění komplexního přístupu k obnově této stavby, tvořící dominantu obce. Kostel sv. Kateřiny je jednou z nejstarších sakrálních staveb na Chebsku; obec jej v roce 2008 převzala od církve jako zcela zchátralý a za podpory místních obyvatel, kteří se pro změnu vlastnictví vyslovili v referendu, ho začala opravovat. Po statickém zajištění věže, odvodnění, opravě omítek, vstupních dveří, vitrážových oken a věžních hodin následovalo zabezpečení a oprava dřevěné kruchty, doplnění zastropení a restaurátorská obnova výmalby kostela. Dochovaný mobiliář včetně oltářního obrazu sv. Kateřiny byl restaurátorsky očištěn a konzervován. Práce na obnově skončily v roce 2013 položením nové dlažby a doplněním kostelních lavic. Po letech chátrání a nedostatečné údržby tak prošel kostel sv. Kateřiny díky úsilí obyvatel obce v poměrně krátké době celkovou obnovou, která tuto významnou součást souboru středověkých sakrálních staveb na severozápadě Čech zachránila pro budoucí generace.
  • Tábor, horní výpusť rybníka JordánV kategorii objev, nález roku vyhodnotila komise jako nejpozoruhodnější počin objev systému výpustí rybníku Jordán v Táboře. Za nález této ojedinělé středověké památky technického rázu bylo ocenění uděleno Husitskému muzeu v Táboře, které pod vedením Rudolfa Krajíce provedlo záchranný archeologický výzkum. Odkryté dřevěné konstrukce, jejichž nejstarší části jsou dendrochronologicky datovány do roku 1492, přinášejí zásadní informace o technickém řešení regulace vodního režimu v umělých vodních nádržích v pozdním středověku. Udělení Ceny NPÚ Patrimonium pro futuro této památce zároveň upozorňuje na šíři našeho kulturního dědictví, jehož ochrana by měla být rozšířena na různé typy staveb.
  • Občanské sdružení Omnium získalo cenu v kategorii prezentace hodnotJako nejvýznamnější počin v kategorii prezentace hodnot byla vyhodnocena činnost Občanského sdružení Omnium v čele s Jakubem Dědem, které soustavně a dlouhodobě upozorňuje na výjimečnost architektonického souboru tzv. broumovské skupiny kostelů převážně z dílny Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů. Sdružení Omnium připravilo v loňském roce více než dvacet seminářů, prohlídek a dalších akcí věnovaných prezentaci a obnově kostelů a díky medializaci se mu podařilo poukázat na hodnoty a nutnost záchrany památek nacházejících se v poněkud opomíjené části republiky. Sdružení Omnium tak dlouhodobě výrazně napomáhá nejen postupné nápravě neutěšeného stavu tzv. broumovské skupiny kostelů, ale neúnavně podněcuje společenský zájem o kulturní dědictví vůbec.
  • Interiér vily Karla ČapkaV kategorii záchrana a obnova památky byla označena za nejzáslužnější počin záchrana části dvojvily bratří Čapků v Praze na Vinohradech a jejího unikátního inventáře zahrnujícího nábytek, umělecké předměty, knihovny, korespondenci, fotografie apod. Ocenění udělené městské části Praha 10 vyzdvihlo příkladný přístup městské části k záchraně mimořádně rozsáhlého autentického souboru připomínajícího Karla Čapka a další významné osobnosti. Důkladná inventarizace, dokumentace a příprava konceptu jeho budoucího využití navíc předznamenávají, že městská část zajistí kvalitní spravování domu včetně jeho zpřístupnění veřejnosti.
  • Za celoživotní dílo obdržel cenu archeolog Tomáš Durdík in memoriamCena NPÚ Patrimonium pro futuro pro osobnost památkové péče byla udělena prof. PhDr. Tomáši Durdíkovi, DrSc., in memoriam jako vyjádření zvláštní úcty jednomu z nejvýznamnějších českých a evropských archeologů medievistů. Od náhlé smrti Tomáše Durdíka, který se specializoval na českou hradní architekturu, hmotnou kulturu vrcholného a pozdního středověku i ochranu kulturního dědictví, uplynuly v těchto dnech dva roky a termín slavnostního vyhlášení Ceny NPÚ Patrimonium pro futuro byl zvolen právě s ohledem na toto smutné výročí. O osobní vzpomínku na profesora Durdíka se podělil náměstek NPÚ pro památkovou péči a Durdíkův kolega z archeologického oboru Martin Tomášek: „Tomáš Durdík zanechal v každém, kdo měl možnost jej poznat, skutečně nezapomenutelný dojem. Bylo přitom jedno, zda je to kolega, student, amatérský zájemce o hrady či divák televizních pořadů, jejichž spoluautorem a průvodcem Tomáš Durdík byl. Trvalý dojem si odnesl snad každý. Tím, že jeho hlas ve veřejnosti odborné i laické již nezní, jsme všichni hodně ztratili,“ řekl Tomášek.

Generální ředitelka NPÚ se kromě Cen NPÚ Patrimonium pro futuro v řádných kategoriích rozhodla na doporučení odborné komise udělit dvě zvláštní ocenění; první z nich patří Vladimíru Moškořovi za obnovu zámku v Červené Řečici, která je prvním úspěchem dlouhodobé iniciativy směřované k záchraně památky, jejíž výsledky byly dlouho nejisté. Jeho příklad dokládá, že za památky se vyplatí bojovat i ve chvíli, kdy se to zdá nesmyslné. Navíc dokládá prospěšnost spolupráce soukromých majitelů (investorů) a zástupců NPÚ. Druhým zvláštním oceněním generální ředitelka zhodnotila rozsahem a kvalitou ojedinělou záchranu maleb Antonína Tuvory na stropě a stěnách tanečního sálu zámku Nebílovy. O pečlivě provedený restaurátorský zásah se zasloužila akademická malířka Karine Artouni se svým týmem.

„Cílem vyhlášení Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro je podpořit vlastníky kulturních památek a další, kteří se v péči o kulturní dědictví angažují. Rádi bychom tímto způsobem ocenili všechny, kteří vnímají památky a jejich kulturní potenciál jako nezpochybnitelnou hodnotu, uvědomují si význam kulturního dědictví pro naši identitu a prostředí života a přistupují zodpovědně k jeho zachování. Národní památkový ústav chce přitom i do budoucna vlastníky kulturních památek v jejich úsilí provázet, poskytovat jim odbornou a metodickou pomoc a podporovat přesvědčení, že investice do památek mají smysl. Věříme, že ocenění bude podnětem k hlubšímu zájmu veřejnosti o podstatu a principy památkové péče a inspirací pro další pozitivní kroky v této oblasti,“ vysvětlila Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Nominace na Cenu NPÚ Patrimonium pro futuro za rok 2013 v jednotlivých kategoriích

Nominace do celostátního kola ocenění uzavřel Národní památkový ústav v květnu. Za každý kraj mohli odborníci NPÚ, garantující památkovou péči v jednotlivých regionech, vybrat maximálně dva zástupce. Ve výsledku se sešlo celkem 27 kandidátů. Ve všech kategoriích převažovaly nominace duchovních staveb (kostely, drobné sakrální stavby, ale také synagogy), druhou nejčastěji zastoupenou skupinou byly obytné budovy – hrady, resp. zříceniny (Nový hrad u Kunratic, Starý Světlov na Kroměřížsku, Brandýs nad Orlicí), zámky (Litomyšl, Trpisty) i městské či venkovské obytné domy (polovina vily bratří Čapků obývaná původně Karlem Čapkem soupeří například s pozdně středověkou vesnickou usedlostí v Žitovlicích a vodním mlýnem v obci Rybníky na Znojemsku). Zastoupeny však byly i méně obvyklé typy památek – v kategorii objev roku například vítězný systém historických dřevěných výpustí rybníka Jordán či v kategorii prezentace hodnot výstava Opavské hradby. O vítězích jednotlivých kategorií rozhodovala komise hodnotitelů sestavená z členů vědecké rady NPÚ, ICOMOS (International council on Monuments and Sites) a dalších spolupracujících institucí. Členové komise vypracovali na jednotlivé vítěze krajských kol posudky a na společném zasedání za předsednictví generální ředitelky NPÚ Nadi Goryczkové pak navrhli jména laureátů ceny.