Přejít na: Obsah | Konec stránky

Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura

Národní památkový ústav spravuje evropsky jedinečný soubor státních hradů a zámků a má v této své činnosti dlouholeté zkušenosti i vynikající praktické výsledky. Záměrem NPÚ je prohlubovat poznání spravovaných objektů, zkvalitňovat jejich správu a zvyšovat úroveň jejich prezentace ve vztahu k odborné i laické veřejnosti. Právě proto organizuje ve spolupráci s ministerstvem kultury dlouholetý projekt Po stopách šlechtických rodů, který se letos pod názvem Velká hradozámecká inventura zaměřuje na někdejší aristokratická sídla a jejich význam z hlediska historie, ale i současné správy a kulturně společenského využití. Název projektu, jehož garantem je Mgr. Petr Fedor, vychází ze skutečnosti, že na hradech a zámcích existovala už od 15. století praxe pořizovat při vlastnických změnách nebo při významných událostech soupisy inventáře, aby bylo zřejmé, jaký je aktuální stav, tedy co se zachovalo z minulosti a s čím lze počítat do budoucnosti. Dodnes se tyto inventáře na zámcích nebo v archivech zachovaly a jsou zdrojem mimořádně cenných informací; a dodnes se také na zámcích pravidelně provádějí inventury majetku a cenností. V tomto smyslu je inventura tradiční pojem z oblasti péče o hrady a zámky i praktický nástroj k jejich správě. Současně může být slovo inventura vnímáno obrazně a symbolicky jako pojem vyjadřující záměr rekapitulovat a bilancovat dosavadní stav poznání a zkušeností ze správy hradů a zámků a formulovat nové cíle a vize do budoucnosti.

Velká hradozámecká inventura chce:

  • reflektovat proměny významu a funkcí hradů a zámků, tj. klást si otázku, k čemu sloužily původně, jak jsou využívány nyní a jak to má být v budoucnosti
  • připomenout čtvrt století péče o hrady a zámky ve svobodné společnosti (1990–2015)
  • představit vše podstatné, co se realizovalo v oblasti stavebních oprav, rekonstrukcí, restaurování
  • prezentovat, kolik se vytvořilo interiérových instalací, kolik se restaurovalo zámeckého mobiliáře, jakého pokroku bylo dosaženo ve vědeckém výzkumu a v didaktických aktivitách (projekty NAKI, čtyřletá zkušenost s projektem Po stopách šlechtických rodů atd.)
  • zhodnotit význam hradů a zámků v kulturním životě a ekonomice obcí a regionů, jejich zapojení do turistické branže
  • poskytnout pracovníkům správy hradů a zámků, kastelánům a dalším možnost bilancovat jejich profesní cestu a její výsledky, tj. zvyšovat společenskou prestiž kastelánské profese
  • stimulovat „nový“ zájem veřejnosti o hrady a zámky a tím posilovat společenskou prestiž i ekonomickou situaci NPÚ
  • prezentovat NPÚ jako instituci plně kompetentní, profesionální a v této oblasti nenahraditelnou s připomenutím a prezentací pozitivní role ministerstva kultury

Z akcí vybíráme:

  • Přehled akcí na hradech a zámcích obsahuje zpráva Velká hradozámecká inventura vrcholí: kasteláni otvírají brány, ale i staré inventáře, historická fotoalba a plány
  • Hrady a zámky objevované a opěvované (výstava v Jízdárně Pražského hradu, 19. 12. 2014 – 15. 3. 2015). Expozice připomínající historii, kulturní význam a umělecké bohatství českých a moravských hradů a zámků od 10. do 21. století a současně prezentující moderní péči o tuto oblast kulturního dědictví. Na výstavě se představuje na šest stovek exponátů z fondů českých a moravských hradů a zámků ve správě Národního památkového ústavu i umělecká díla ze sbírek jiných paměťových institucí. Součástí výstavy jsou také vzdělávací programy pro školy, semináře pro pedagogy a worshopy i komentované prohlídky pro odborníky i širokou veřejnost.
  • Kastelánské prohlídky na téma Jak se mění hrad (zámek). Prohlídka stavebních změn provedených za posledních 25 let, prezentace výsledků průzkumů či objevů. Dále kastelánské prohlídky osvětlující koncepce interiérových instalací, vyprávění o volbách vybavení a „příběhy exponátů“.
  • Výstavy zámeckých inventářů a projektů. Zámecké inventáře – soupisy majetku – jsou mimořádně cenným pramenem poznání materiální kultury a životního stylu na hradech a zámcích. Nejstarší známé majetkové inventáře pocházejí z 15. století a mimořádně důležité jsou například tzv. černé knihy z 50. let 20. století. Řada historických inventářů je doprovázena kresebným vyobrazením popisovaných předmětů, a proto má i mimořádnou výtvarnou hodnotu. Podobně cennými památkami jsou také historické projekty úprav a rekonstrukcí zámeckých areálů. Jak v případě inventářů, tak u historických projektů jde o dokumenty vypovídající o zlomových obdobích historie hradů a zámků. V tomto smyslu mají vedle historické hodnoty také zásadní inspirativní roli při úvahách o současné i budoucí správě a kulturním a společenském využití hradů a zámků.
  • Benešov nad Ploučnicí: výstava připomínající šedesát let obnov benešovských zámků.
  • Hrádek u Nechanic: stálá výstava Hrádek u Nechanic a rod Harrachů (fotografie a dokumenty vztahující se ke stavebně historickému vývoji budovy zámku až do současnosti, speciální prohlídky zámku)
  • 29. srpna: Hradozámecká noc
  • 4.–6. července a 1.–2. srpna, Náchod: prohlídky v kostýmech v expozici Na dvoře vévodském, ukázky živé hudby v podání žáků ZUŠ Police nad Metují v Hudebním salonu, informační panel o životě spisovatele Aloise Jiráska.
  • 19. dubna a 28. října, Litomyšl: kastelánské prohlídky kaple a historického mezipatra
  • 4. srpna – 30. září 2015, hrad a zámek Bečov nad Teplou, výstava Velká hradozámecká inventura představuje návštěvníkům hradu a zámku Bečov pětadvacet let obnovy mimořádné památky.
  • 3.–28. října, Litomyšl: fotografická soutěž pro návštěvníky na téma Zámek uměleckým objektivem
  • Konec roku 2015: konference na téma Minulost a budoucnost hradů a zámků; knižní monografie vyjde v průběhu roku 2016