Přejít na: Obsah | Konec stránky

Památková péče na Moravě, 12/2006, Archeologie - několik poznámek

Publikační činnost brněnského odborného pracoviště státní památkové péče je tradičně vzorová – jak svým rozsahem, tak škálou publikací od popularizačních skládaček po vědecké monografie či sborníky. Je také integrální částí rozsáhlé veřejné prezentace, která se zdaleka neomezuje jen na reinstalace či doplňování prohlídkových okruhů na zpřístupněných hradech a zámcích, ale zahrnuje prakticky všechny běžné typy odborné komunikace – výstavy, vědecká sympózia, často mezinárodního dosahu – i společenských událostí, jakými jsou vernisáže výstav či představení publikací. Komplexnost veřejné práce brněnského pracoviště je výsledkem historického vývoje, který by ovšem nebyl možný bez iniciativy a vlivu řady vynikajících osobností. Současný přístup je vyjádřením respektu k této tradici a nepochybně i výsledkem vědomé koncepce, která by v mnohém měla být vzorem ostatním pracovištím (samozřejmě by měla být také podnětem pro MK, které by tyto velmi potřebné aktivity mělo vhodnými způsoby podporovat a podněcovat), včetně toho ústředního... Musím připustit, že možnost pozitivního vývoje se skutečně rýsuje, protože pro letošní rok byl ze strany MK zadán NPÚ úkol směřující ke koordinaci a snad i rozvoji publikační činnosti. Snad se tentokrát dostaví zřetelné výsledky.

Poučením pro zájemce o charakteristikách kvalitního památkového periodika samozřejmě může být i aktuální sešit bulletinu. Již několik posledních čísel je vždy věnováno vybranému významnému tématu, ale referenční úlohu plní rozsáhlé aktuální rubriky, seznamující s všestrannou odbornou i obecněji kulturní činností v rámci pracoviště i na jím spravovaných přístupných kulturních památkách. Tentokrát se hlavním tématem svazku stala archeologická památková péče. Zařazené příspěvky seznamují jednak s aktuálním vývojem ve specializované oblasti památkové péči jak po stránce administrativní, tak z hlediska odborných výsledků, jednak s perspektivami evidence archeologických nalezišť či s novými metodami dokumentace nálezů. Tyto články na jedná straně rámuje úvodní zamyšlení Miloše Stehlíka, vyzývající k přesnějšímu hledání pozice památkové péče v moderní společnosti, na druhé straně pak informativně velmi bohaté souhrny vypovídající především o bohatých výsledcích odborné činnosti pracoviště.

Z obsahu:

Miloš STEHLÍK:
Zamyšlení nad památkovou péčí, s. 6.

Co vše ovlivňuje pozici státní památkové péče ve společnosti? Čím památková péče společnosti prospívá? Co jí naopak společnost dovolí regulovat v požadavcích jedinců? Autor vyzývá památkáře k intenzivnější komunikaci s veřejností, neboť v tom je třeba vidět oporu oprávněných odborných požadavků při ochraně památek.

Petr VITULA, Radmila STRÁNSKÁ:
Archeologické výzkumy na objektech ve správě NPÚ ÚOP v Brně v letech 2000–2006, s. 7-36.

Organizace a financování archeologických výzkumů prodělává trvale určitý vývoj. K němu patřilo i založení archeologických pracovišť v rámci státní památkové péče (2000), jakož i zřízení fondů k dotování archeologických výzkumů (1999). Přesto je v posledních letech situace ve financování archeologie poměrně napjatá, protože poměrně problematicky dochází k přesunu částí ekonomického zajištění na Krajské úřady. Při tom dochází v některých případech k problémům koordinačního rázu.

Článek ovšem referuje především o významných výsledcích archeologických výzkumů na důležitých hradech a zámcích především na jižní Moravě. Důležité je, že autoři předkládají i stručné přehledy použitých metod výzkumu i zpracování jeho výsledků. Složité je hodnocení dosavadních výzkumů na Veveří, neboť tento rozlehlý hrad podělal řadu změn. Nelze než souhlasit s autory v tom, že výzkumy je třeba rozvíjet v souhře řady metod, neboť zůstává řada hypotéz. Dílčím příspěvkem byl i záchranný výzkum na Bítově (hradební zeď u horní břitové věže). Pestré doklady o gotickém i renesančním vývoji přinesly výzkumy v areálu zámku v Bučovicích. Převážně obor zahradní archeologie se rozvíjí v Lednici, kde ovšem byla doložena i středověké tvrz a kostel (zde autoři kritizují to, že při rekonstrukci kanalizačního systému nebyly obnoveny a uplatněny starší části, které by po právu měly být chápány jako nedílná součást památky prvořadého významu). Z hlediska proměn zříceniny je cenný přehled proměn hradu Cimburka u Koryčan v posledním století; podtrhují význam dokumentace, která by měla provázet každou údržbu (v případě Cimburka autoři vyzdvihují seriózní spolupráci občanského sdružení, které se věnuje konsolidaci zříceniny). Podrobně je popsána metoda změření Květné zahrady v Kroměříži; získaná podrobná dokumentace je podkladem projektu záchrany ohrožené památky (kapitola článku je doplněna i historickým přehledem vývoje zahrady).

Archeologické pracoviště ÚOP realizovalo i další výzkumy, o nichž bude patrně referováno na jiných místech.

Josef UNGER:
Hrádek Nechvalín a problematika sídel drobné šlechty na Moravě, s. 37-44.

Patrně se jednalo o stavbu typu motte.

Pavel BORSKÝ, David MERTA, Antonín ZŮBEK:
Dům U zlatého orla čp. 95 na náměstí Svobody č. 1 v Brně, s. 45-62.

Prezentace příkladu podrobného zpracování komplexního průzkumu a dokumentace domu v době příprav stavebních zásahů a v jejich průběhu, jak je vzorovým způsobem provádí firma Archaia. Výsledkem je velmi souvislá hypotéza stavebního vývoje na parcele domu. Významný je důraz, který autoři kladou na realizaci průzkumů a dokumentace v průběhu zásahů do historických konstrukcí, zejména v případě jejich odstranění. Požadavek na takové zkoumání je třeba jen podporovat. Přitom je však třeba se ptát, jakými způsoby přitom postupovat. Potřeba takových průzkumů je vcelku evidentní a logicky zdůvodnitelná z ostatních souvislostí historického poznávání a z proklamované závislosti úkonů státní památkové péče na tomto poznávání. Je tedy přínosné, že autoři takovou potřebu ilustrují na precizně zpracovaném příkladu. Vyvstávají však i otázky, jako např., co by znamenalo, kdyby každá realizace stavebního zásahu byla doprovázena srovnatelně zevrubnou dokumentací a zkoumáním? Jak zpracovat výsledky průzkumů tak, aby je bylo možné využívat např. pro srovnávací studium? – Výsledky musejí být nějak generalizovány, ale tak, aby se nesnižovala jejich přesnost a vypovídací schopnost. Tyto otázky jsou skutečně velmi závažné, protože případy podrobného zkoumání většinou ukazují, že běžné poznatky povrchového průzkumu jsou při hloubkovém průzkumu korigovány. Proto spokojení se s užitím pouze výsledků povrchového průzkumu je ve velké části případů nekorektní, přičemž ovšem v žádném případě není jasné, zda jsou použité poznatky pravdivé, nebo ne. Podobné hlasy ve prospěch prosazení důsledného sledování staveb v průběhu zásahů nyní znějí z různých míst. Bylo by dobré, kdyby se zastánci těchto postupů spojili a takto účinněji prosazovali oprávněné nároky historického (i památkového) výzkumu. (Přitom by bylo škoda, kdyby debata končila tak, jak je to naznačeno i v tomto článku, totiž prezentováním dokladů o tom, jak dávno kdo prohlásil a v praxi ověřil, že dokumentace v průběhu stavebních prací je potřebná.) Realizace firmy Archaia v Brně patří k metodicky nejpropracovanějším nejen v podmínkách ČR.

Pavel ŠLÉZAR:
Pravěké a středověké osídlení Starého města v Litovli, s. 63-72.

Příklad postupného zdokonalování poznání lokality na základě systematického sledování výkopových prací.

Miloš ČIŽMÁŘ:
Evidence a dokumentace archeologických památek na Moravě, s. 73-78.

Aktuální soupisné a dokumentační práce. Příklad práce na soupisu mohylníků.

Alena KNECHTOVÁ:
Archeologické dědictví v ČR a Informační systém o archeologických datech NPÚ, s. 79-82.

Přehled aktuálního stavu počítačové evidence. Možnosti jsou pouze obecně charakterizovány.

Souhrnné informační kapitoly jsou uzavřeny nekrologem Jaroslava Petrů, jedné z nejvýraznějších osobností památkové péče poválečného období.


Jan SOMMER:
Památková péče na Moravě, 12/2006, Archeologie - několik poznámek
on-line: http://previous.npu.cz/pp/dokum/ppclanky/recenze/07/rec070326agemorava/
od 26.3.2007