Přejít na: Obsah | Konec stránky

Národní památkový ústav vydal šestý díl sborníku Památky jižních Čech

5.10.2015 | publikace, metodika, doporučení | České Budějovice
Památky jižních Čech, 6
Šesté pokračování sborníku Památky jižních Čech opět přináší rozsáhlejší studie i drobnější zprávy o pestrém památkovém fondu v Jihočeském kraji. Nově je zahrnut oddíl krátkých aktuálních informací o nově prohlášených památkách i nejvýznamnějších průzkumech, opravách a restaurování. Kniha se v těchto dnech objevila na pultech knihkupectví, kromě toho ji lze zakoupit za zvýhodněnou cenu 250 Kč v galerii Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

 

(České Budějovice 6. října 2015)

Medailony věnované dějinám jihočeské památkové péče se tentokrát věnují dvěma památkářským osobnostem spojeným se schwarzenberskou stavební a archivní správou v první polovině 20. století: Janu Sedláčkovi a Karlu Tannichovi. Předchází jim výsledek archivního průzkumu okolností, které vedly k bourání věží středověkého opevnění Českých Budějovic (studie Daniela Kováře). Až groteskně a v mnohém aktuálně působí rozhodnutí tehdejší českobudějovické městské rady, která na jednom ze zasedání označila věže za chloubu města, a na jiném poctila čestným občanstvím toho, kdo je zničil.

Překvapivá fakta rozkrývá studie Martina Gažiho o – ve své době vážně míněných – záměrech doplnění kaskády vltavských přehrad a zaplavení významného množství památek, zejména celého města Rožmberk nad Vltavou, zahrnujícího tehdy nejen unikátní gotický kostel pamatující počátky rožmberského rodu, ale i desítky středověkých, renesančních a barokních domů včetně synagogy datované kolem roku 1600. Protože se několik desetiletí čekalo, že sídlo bude zaplaveno, od doby odsunu zakázáno investovat do jakýchkoli oprav. Mnohé z cenných památek proto, jak ukazuje i zde publikovaná historická fotodokumentace, již nestojí. V některých variantách přehradářských projektů měl být zaplaven i rožmberský Dolní hrad a též část Vyššího Brodu, včetně suterénů jedinečného klášterního komplexu. Zřícenina hradu Dívčí Kámen se měla ocitnout na ostrově uprostřed vod, klášter Zlatá Koruna se měl krčit v těsné blízkosti hrází a středověký kostel v Zátoni měl být – jako gesto „obětavé socialistické péče o památky“ – rozebrán a znovu postaven mimo oblast zátopy.

Další text Martin Gažiho si všímá úspěšného restaurování proslulé nástěnné malby s pozdně gotickými tanečníky na hradě Zvíkov (proběhlo v roce 1976), jiný dlouhé anabáze barokních knihovních skříní pocházejících z komunisty zrušeného kláštera Lnáře (studie Jarmily Hansové a Evy Zuzákové). Mezi obsáhlejšími studiemi zaujmou texty o historii a současném stavu Kolenecké obory (David Tuma) či renesančních stavitelích dlouho zanedbávaného zámku Komařice (Jan Salava). Za zvláštní upozornění stojí studie o židovském hřbitově v Jindřichově Hradci od Ivy Steinové, která nejen identifikovala staré náhrobky, ale dokázala je i spojit s osudy konkrétních členů židovské komunity v tomto významném jihočeském městě.

Pozornosti jihočeských patriotů jistě neujde rozsáhlý chronologicky koncipovaný přehled jihočeských historických zvonů, který v daném rozsahu, podrobnosti i hloubce vhledu do dané problematiky nebyl dosud nikdy publikován. Jeho autor, Radek Lunga, mj. dlouholetý kampanolog českobudějovické diecéze, v něm zúročil plody své dlouholeté práce a navazujících průzkumů. Pozornost je zde věnována desítkám lokalit. Přestože soubor těchto památek vážně poznamenaly válečné rekvizice, zjišťujeme, že významné množství vysoce kvalitních výsledků tohoto prastarého řemesla stále zůstává na místech, pro něž byly určeny.

Ze zpráv o aktuálním dění je možno upozornit na dokumentaci hraničních kamenů v Novohradských horách a na Šumavě, průzkum českokrumlovských stavebních plánů z let 1780–1850, restaurování historických divadelních opon z Radomyšle, Bavorova a Netolic či nálezy dříků renesančních pohárů na hradě Landštejn. Informace zde najdou i ti, které zajímá úsilí o záchranu a restaurování širokého spektra jihočeských památek od vlachobřezského pivovaru, farního kostela v Žumberku, klášterní brány ve Vyšším Brodě až po vnitřní výzdobu kaple ve Slavonicích či kostelů v Klokotech a Klášteře u Nové Bystřice.

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích je jedním ze čtrnácti krajských pracovišť NPÚ. Jeho úkolem je v Jihočeském kraji naplňovat poslání odborné instituce památkové péče dané zejména zákonem o státní památkové péči, např. zpracovávat odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, poskytovat konzultace a odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při jejich obnovách a sledovat stav památkového fondu na území kraje. Pracoviště v Českých Budějovicích zpracovává návrhy na prohlašování věcí či objektů za kulturní památky a podílí se následně na jejich evidenci.  Provádí archeologické průzkumy. Spravuje dokumentační sbírky plánů, fotografií a dalších odborných podkladů ke kulturním památkám. Vede veřejně přístupnou knihovnu, věnuje se ediční činnosti. Zajišťuje výuku předmětu Památková péče pro Filozofickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Další informace na www.npu-cb.eu.

Kontakt:

  • Mgr. Martin Gaži, historik a redaktor, NPÚ, ÚOP v Českých Budějovicích, tel. 724 929 933, gazi.martin@npu.cz


Metadata ke zprávě

Vloženo
5.10.2015 10:08
Vložil
NPÚ, generální ředitelství
pořadatelé
Témata
nové publikace, odborné publikace, publikace NPÚ
číslo
17261
Diskuse o novince

Příspěvky v diskusi

Počet příspěvků: 0

Možnosti řazení
Seřadit vzestupně
Přidat nový příspěvek
obnovit