Přejít na: Obsah | Konec stránky

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Trhanově je podrobně představen v nové naučné publikaci plzeňského pracoviště NPÚ

13.11.2015 - 29.2.2016 | publikace, metodika, doporučení | Plzeň, Plzeňský kraj
Trhanov
Již 6. svazek populárně naučné řady publikací v edici Památky západních Čech, který vyšel v těchto dnech, představuje raně barokní trhanovský kostel i s jeho pozdějšími proměnami a vznik památky zařazuje do historických souvislostí počátku 18. století. Stranou zájmu však nezůstávají ani součásti mobiliáře kostela.

Populárně naučnou řadu edice Památky západních Čech vydává plzeňské pracoviště Národního památkového ústavu. Autorem celobarevného leporela nazvaného Trhanov – kostel sv. Jana Nepomuckého. Kulturní památka (ISBN 978-80-85035-48-3) je Jan Kaigl.

Při popisu podélné jednolodní svatyně, vyznačující se poměrně prostou barokní architekturou a několika úpravami s prvky novoklasicismu, se autor zabývá nejen stavbou, ale stručně též dochovaným historickým mobiliářem. Upozorňuje na hranolovou věž nad chórem, která tvoří jednu z dominant obce. Samostatná kapitola je věnována zakladateli kostela Jiřímu Jindřichu Stadionovi, děkanu kapituly katedrály v bavorském Würzburgu a přední osobnosti tamního církevního knížectví na přelomu 17. a 18. století. Pokud jde o typologický původ stavby, autor dovozuje, že jejím vzorem byla kaple sv. Kříže v Eibelstadtu poblíž Würzburgu z let 1657–1661. Další kapitola se týká obnovy vnějšího pláště památky s finanční podporou Ministerstva kultury ČR a Plzeňského kraje. Závěr publikace patří vzpomínce na dva významné trhanovské rodáky, kteří jsou pochováni na místním hřbitově – na Josefa Thomayera (1853–1927), jednoho ze zakladatelů moderního českého lékařství, a jeho bratra Františka Josefa (1856–1938), jenž patřil ve své době k předním zahradním architektům střední Evropy.

Populárně naučná řada edice Památky západních Čech vychází od roku 2012. Jednotlivé svazky mají podobu osmistránkového či dvanáctistránkového leporela a na náležité odborné úrovni představují veřejnosti vybrané památky Plzeňského kraje i aktuální způsoby péče o ně.

První svazek řady, Zřícenina hradu Přimda. Národní kulturní památka, vyšel v roce 2012 u příležitosti nového zpřístupnění areálu zříceniny veřejnosti. Autor Petr Sokol uvádí nejdůležitější úseky v dějinách kdysi královského hradu, přičemž vyzdvihuje především jeho úlohu důležitého správního centra v pohraniční oblasti.

V roce 2013 vyšel druhý svazek, nazvaný Dům U Zlatého slunce v Plzni. Kulturní památka, jímž vydavatel představil veřejnosti historický dům, ve kterém sídlí. Na základě nových stavebněhistorických průzkumů a archeologických nálezů líčí autor Jan Anderle počátky domu v poloze při důležité dálkové cestě. Čtenáře provází další historií domu, přičemž se podrobněji věnuje jeho pozdně barokní přestavbě v roce 1777. Závěrečná kapitola popisuje postupné chátrání domu během 20. století a jeho památkovou obnovu v letech 1998–2002.

Následující svazek, vydaný opět v roce 2013, se zaměřil na další památkový objekt spravovaný Národním památkovým ústavem. Nese název Horšov – kostel Všech svatých. Kulturní památka a jeho autorem je Jan Kaigl. Čtenář má možnost seznámit se nejen s poměrně složitým vývojem stavby od jejích románských počátků přes radikální gotickou přestavbu kolem roku 1363 až po barokní úpravy, ale například i s pozdně gotickými nástěnnými malbami v sakristii s vyobrazením legendy o sv. Barboře. Opět je zařazena informace o památkové obnově kostela a jeho zpřístupnění veřejnosti.

Také v roce 2014 vyšly hned dvě nové skládanky. Čtvrtý svazek, Plzeň – mariánský sloup. Kulturní památka autorů Viktora Kovaříka a Pavla Zahradníka pojednává o velmi významné památce barokního sochařství v Plzni. Po uvedení okolností jejího vzniku a úprav v souvislosti s morovými epidemiemi v 17. a 18. století je pozornost autorů zaměřena především na sochařskou výzdobu – na repliku takzvané Plzeňské madony ve vrcholu sloupu a další světce (např. sv. Bartoloměj, sv. Václav, sv. Roch, sv. Rozálie Palermská). Závěrečnou kapitolu tvoří stručný přehled oprav, jimiž památka dosud prošla.

V pořadí pátým leporelem je Plzeň-Bolevec, selský dvůr čp. 1 U Matoušů. Národní kulturní památka autora Karla Fouda. Na úvodní kapitolu o počátcích statku v jedné ze starých vesnic poblíž Plzně a o jeho proměnách do počátku 20. století navazují informace o tom, jak negativně místo ovlivnila kolektivizace zemědělství v 50. letech 20. století. Na sklonku 70. let došlo dokonce na plošnou demolici velké části Bolevce v souvislosti s budováním panelového sídliště. V popisu a hodnocení se autor zaměřuje hlavně na obytné stavení. V závěru rekapituluje práce postupné záchrany a obnovy památky, započaté roku 2007, kdy byl dvůr převeden do správy Národního památkového ústavu.

(Text zprávy ve formátu PDF)



Metadata ke zprávě

Vloženo
13.11.2015 07:51
Vložil
NPÚ, ÚOP v Plzni
pořadatelé
Témata
nové publikace, odborné publikace, publikace NPÚ, publikační činnost
číslo
17399
Galerie obrázků

Leporela

dne
13. 11. 2015
Možnosti řazení

Zřícenina hradu Přimda

dne: 13. 11. 2015
popis:

Zřícenina hradu Přimda


Dům U Zlatého slunce v Plzni

dne: 13. 11. 2015
popis:

Dům U Zlatého slunce v Plzni


Horšov - kostel Všech svatých

dne: 13. 11. 2015
popis:

Horšov - kostel Všech svatých


Plzeň - mariánský sloup

dne: 13. 11. 2015
popis:

Plzeň - mariánský sloup


Plzeň-Bolevec, Selský dvůr čp. 1 U Matoušů

dne: 13. 11. 2015
popis:

Plzeň-Bolevec, Selský dvůr čp. 1 U Matoušů


Diskuse o novince

Příspěvky v diskusi

Počet příspěvků: 0

Možnosti řazení
Seřadit vzestupně
Přidat nový příspěvek
obnovit