Přejít na: Obsah | Konec stránky

Nové publikace z oblasti památkové péče
BŘEZEN 2007


Památky archeologické 1854–2004 na DVD

Jeden z nejdůležitějších středoevropských archeologických časopisů, Památky archeologické, oslavil v roce 2004 stopadesáté narozeniny. Vydavatel časopisu - Archeologický ústav AV ČR, Praha k tomuto výročí připravil kompletní elektronickou verzi všech ročníků časopisu z let 1854-2004. Více než 50 000 stránek A4 včetně obrázků je zpřístupněno ve formátu PDF a propojeno s revidovanou interaktivní bibliografií článků a recenzí. Databáze zahrnuje bezmála 5000 titulů článků a více než 4000 titulů recenzí. Články z posledních cca 50 let publikované v českém jazyce obsahují anglický, německý nebo francouzský souhrn. Rozsah kompletu: cca 5 DVD. 15.000,- Kč.


Michael Rentz fecit. Michael Jindřich Rentz, dvorní rytec hraběte Šporka

Autor: Jiří ŠERÝCH
Nakladatelství Karolinum
, Praha 2007 (PŘIPRAVUJE SE! – do 15.4.2007 možno objednat za sníženou cenu)
520 stran.
ISBN 978-80-246-1229-4
Doporučená cena asi 1500 Kč. Subskripční cena 1050 Kč.

Velká monografie představuje poprvé širší veřejnosti rytce, který přišel na počátku 20. let 18. století z Norimberka do Čech, aby zde vytvořil rozsáhlé ilustrátorské dílo v knihách vydávaných F. A. Šporkem a po boku Matyáše Bernarda Brauna a Petra Brandla se tak přímo v kukském ohnisku zařadil mezi nejlepší umělce českého baroka. Autor sleduje vývoj a proměny Rentzova stylu v jednotlivých cyklech i volných listech, podchycuje tvorbu dalších dvou desetiletí po smrti hraběte, porovnává umělcovy kvality v rámci Čech a konfrontuje jeho ilustrátorskou práci s grafickou produkcí především Německa a Francie. Rentzovu tvorbu dokládá v knize přes 300 reprodukcí, sběratelům grafiky poslouží v druhé části knihy kompletní soupis umělcova díla, obsahující přes 700 položek.

Povídání o publikaci na webu nakladatelství (zde i pěkný výběr ilustrací):

Hrabě Špork má svou, tj. jím inspirovanou literární tvorbu, popsánu již v Benedictově monografii ze začátku dvacátých let století minulého. Je to, pokud si dobře vzpomínám, kniha tištěná na kvalitním silném nažloutlém papíře, dobře typograficky zpracovaná se zřetelnými, dobře čitelnými literami dosvědčujícími tlak kněhtiskového stroje. Výtisk byl v polokožené vazbě z hnědé vepřovice. Významnou část knihy tvoří soupis Šporkových literárních a tiskových aktivit. Takovou knihu už je radost mít v ruce, natož v ní listovat a číst.

Podobné štěstí dosud neměl muž, který se výrazně podílel nejen na knihách našeho kavalíra, jeho dvorní rytec Michael Jindřich Rentz. Proto Nakladatelství Karolinum uvítalo možnost vydat práci Jiřího Šerých, zabývající se nejen lidskými a uměleckými osudy Rentzovými, ale přinášející i zevrubný soupis jeho díla.

Dnešní polygrafická technika je zcela jiná než v době před více než osmdesáti lety. Jiný je i způsob předtiskové přípravy i samého vydávání knih. Znamená to však, že ta současná kniha musí být nutně horší? Bude zcela jistě jiná. Písmena nebudou zřetelně vymezena tlakem stroje na liteřinu, zapomeňte na polokoženou vazbu. Nicméně. Benedictova kniha je kvalitní, představuje sice vysoký, ale standard. Máme něco, co by bylo navíc? Kvalitní redakční práce, to je pro nás standard, standardem už se stalo i mimořádné pojetí autora grafické koncepce prof. Zdeňka Zieglera a její realizace studiem MU, minimálně standard očekáváme od polygrafického zpracování a dokážeme si ho prosadit. Co tedy bude na Rentzově monografii nového?

Předně to, že jde o první uměleckou monografii, která v jedné knize přináší text český (původní) a jeho kompletní překlad do němčiny na CD spolu s celou obrazovou dokumentací, jíž tištěná podoba knihy přináší. Čtenář tak může srovnávat polygrafickou a digitální reprodukci Rentzovy grafiky a bezproblémově celý obrazový aparát knihy užívat třeba k pedagogickým účelům. Německý čtenář pak může sledovat krok za krokem ve svém jazyce postup autorova výkladu, včetně nejen obrazové dokumentace, ale i poznámkového aparátu a soupisu Rentzových prací.

Pokud vím, tento typ monografie je ve svém oboru novinkou. Jistě se nám dostane kritiky a oprávněných připomínek směřujících k lepšímu řešení toho či onoho. První krok je však učiněn. Zobecněno: domníváme se, že hybridní texty, tj. spojení klasické papírové publikace s CD je krokem ke zlepšení vysokoškolských učebních textů. Takový krok předpokládá podstatně užší spolupráci autora a nakladatelství. Naše nakladatelství je na ni připraveno.


Výročná správa Pamiatkového úradu Slovenskej republiky za rok 2006

Na webu ministerstva kultury SR dostupná ve formátu pdf.


Táborský poklad

Autoři: Rudolf KRAJÍC, Jiří CHVOJKA
Vyd.: Husitské muzeum v Táboře
, Tábor (2007?)
340 stran textu, 116 barevných fotografií a kreseb, 300 foto mincí

Publikace je součástí projektu, který je spolufinancován Evropskou unií (Evropským fondem regionálního rozvoje) a Jihočeským krajem v rámci SROP - grantové schéma 4.1.2 na podporu regionálních a místních služeb cestovního ruchu v Jihočeském kraji pro veřejné subjekty.

Anotace vydavatele:

Největší poklad stříbrných mincí z pozdně jagellonského období na území České republiky byl objeven v táborském domě čp. 308 v roce 2001. Pracovníci ÚAPP Husitského muzea v Táboře provedli na místě záchranný archeologický výzkum, při němž byl kromě jiného získán mincovní depot, uložený ve dvou keramických nádobách (téměř 4000 stříbrných mincí v celkové váze 7,5 kg Ag a přepočtené hodnotě 47 kop grošů). Vedle výjimečných nálezových okolností přinesly nové poznatky i analýzy numismatické, které rozšiřují stávající poznání pozdně středověkých evropských ražeb mj. i o 8 dosud neznámých ražebních variant. Připojený katalog podává reprezentativní přehled o ražbách na přelomu 15. a 16. století. Nález je unikátní i tím, že se podařilo ztotožnit depot s historicky doloženou osobou, která na počátku 16. století táborský dům čp. 308 obývala.

Část publikace je věnována dalším dvěma archeologickým "pokladům", objeveným v témže domě.

Jedním z nich je technologicky unikátní soubor pozdně středověkých kachlů, které patřily do kamnového tělesa, které s velkou pravděpodobností stálo v domě v téže době, kdy došlo k ukrytí mincovního depotu. 

Posledním výjimečným nálezem v táborském čp. 308 je soubor domovního mobiliáře, který byl ve stovkách rekonstruovatelných nebo celých předmětů (užitková keramika, nápojové sklo, výrobky ze dřeva, desky z knih, pečetní schránky, obroučky brýlí ad.) objeven v odpadní jímce, datované na přelom 16.-17. století, kdy dům vlastnil táborský městský písař.

Prodejní cena 500 Kč.

Distribuce a prodej:

  • Husitské muzeum Tábor
    náměstí Mikuláše z Husi čp. 44
    390 01 Tábor
  • Eva Bystřická, tel. 381 25 22 42


Conservation Bulletin, č. 1-50

Vydává English Heritage

Nyní on-line ve formátu pdf. Naleznete na webu EH např. v sekci on-line publikací pod písmenem C.

Např. v č. 50 se na s. 16 (pdf) v porovnání situace v zemích EU dočteme, že v ČR máme "tolik" památek, že méně jich "na hlavu" má jen Portugalsko. Nevím ovšem, jak přesné jsou to údaje.


Památky Zlínského kraje

Autor: Jana SPATHOVÁ
Vydal: Zlínský kraj. B. m. (Zlín), b. d. (2006)
192 stran, formát 215x290 mm.
ISBN 80-239-8348-2

Obálka

Nový kraj – nová koncepce. Velmi komplexně, přehledně a seriózně zpracováno.

Obsah

  • Libor LUKÁŠ, hejtman Zlínského kraje:
    Úvodní slovo, s. 5.
  • Miloš STEHLÍK:
    Zamyšlení nad památkovou péčí Zlínského kraje, s. 9.
  • Úvod do problematiky památkové péče ve Zlínském kraji, s. 10-13.
  • Vymezení památkového fondu a jeho analýza, s. 13-15.
  • Hlavní pozitivní jevy vývoje v oblasti památkové péče ve Zlínském kraji v letech 1990 – 2006, s. 15-16.
  • Hlavní negativní jevy vývoje v oblasti památkové péče ve Zlínském kraji v letech 1990 – 2006, s. 16-18.
  • Struktura a současný stav památkového fondu, s. 18-19.
  • Kulturní památky zapsané v seznamu světového dědictví UNESCO, s. 19-20.
  • Národní kulturní památky ve Zlínském kraji, s. 20-23.
  • Územní památková ochrana sídel, s. 23-39.
  • Významné památky Zlínského kraje, s. 39-43.
  • Stanovení cílů podpory památkové péče ve Zlínském kraji, s. 43.
  • Uchování a prezentace památkového fondu, s. 44-47.
  • Informačně-komunikační aspekty, s. 47-48.
  • Metodické řízení a dohled nad prováděním památkové péče, s. 48-49.
  • Památky a cestovní ruch, s. 49-52.
  • Spolupráce s občanskými iniciativami v péči o památkový fond, s. 52-54.
  • Finanční podpora vlastníků památek, 54-58.

Přílohy

  • Vyhodnocení stávajícího památkového fondu Zlínského kraje z hlediska stavebně historického, s. 61-122.
  • Nejohroženější a nevyužívané památky Zlínského kraje, s. 122-125.
  • Zabezpečení památkových objektů a ochrana movitého kulturního dědictví, s. 126-131.
  • Stávající dotační tituly pro kulturní dědictví, s. 131-128.
  • Systém státní památkové péče, jeho poslání a funkce, s. 138-140.
  • Úloha a kompetence Zlínského kraje na úseku památkové péče, s. 140-142.
  • Památkové chráněné budovy v majetku Zlínského kraje svěřené do užívání krajských příspěvkových organizací v oblasti kultury, s. 142.
  • Mezinárodní dokumenty o kulturním dědictví a české památky na seznamu světového dědictví UNESCO, s. 142-145.
  • Právní úprava ochrany památek, s. 146-149.
  • Seznam nemovitých kulturních památek ve Zlínském kraji, s. 149-182.
     
  • Použitá literatura, s. 182-185.
  • Poznámky, s. 186-189.


Historické omítky. průzkum, sanace, typologie

Autoři: Jiří HOŠEK, Ludvík LOSOS
Nakladatelství GRADA
, Praha 2007
168 stran, formát 170x240 mm
ISBN 978-80-247-1395-3

Informace o publikaci na webu nakladatelství.

Charakteristika publikace podle nakladatele:

Výjimečnost této knihy spočívá v komplexním pohledu na problematiku historických omítek. Kniha se věnuje vývoji omítek od nejstarších dob, až po moderní hmoty a technologie, které pomáhají při rekonstrukcích a sanacích omítek.Vhodné provedení omítek při rekonstrukcích je nutným předpokladem pro uchování autentické podoby historických staveb. Publikaci proto jistě ocení památkáři, architekti i stavební firmy, které se podílejí na opravách a rekonstrukcích památek i ostatních historických staveb. Autoři popisují výtvarný a technologický vývoj omítek od počátku dějin stavitelství až po začátek dvacátého století. Podrobně jsou rozebrány jednotlivé materiály pro omítky, způsob jejich využití v různých historických obdobích. Hlavní část knihy je věnována průzkumům, opravám, sanacím a obnovám omítek. Čtenáři budou seznámeni s tradičními i moderními restaurátorskými postupy a metodami, s možností uplatnění nových typů materiálů na historických budovách. Součástí knihy je bohatá obrazová doku mentace v podobě barevných i černobílých fotografií a nákresů, které vhodně doplňují výklad.


Památková péče na Moravě, sv. 12, 2006. Archeologie

Bulletin NPÚ, územního odborného pracoviště v Brně
126 stran, formát 200x200 mm.
ISBN 80-86752-50-X, ISSN 12145327

Editorial (Petr Vitula)

Archeologická památková péče je specifické odvětví, zabývající se ochranou a záchranou památek archeologické povahy, jejichž relikty jsou zpravidla ukryty pod úrovní současného terénu. Na jedné straně jde o pozůstatky zaniklých fází historické zástavby měst, obcí či samostatně stojících objektů, na straně druhé pak o stopy osídlení v otevřené kulturní krajině, datované od  pravěku až po novověk. Všechny tyto památky se nachází v prostoru, který  je Zákonem o státní památkové péči charakterizován jako území s archeologickými nálezy (§ 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Za ně se dnes považuje, kromě vytěžených ploch, celé území České republiky. Dosud vyznačená území s  prokázanými nálezy zdaleka neodráží někdejší skutečnou strukturu osídlení. Stále jsou objevována nová naleziště a jejich prostorová identifikace probíhá nepřetržitě v návaznosti na prohlubující obraz poznání dějin osídlení toho kterého regionu. Obecně se má za to, že dosud známé lokality tvoří 20%, u lépe probádaných oblastí snad 30%, skutečného počtu existujících nalezišť.

Toto číslo časopisu se věnuje dvěma základním okruhům archeologické památkové péče. Prvním z nich je aktivní ochrana památek. Aby se zvýšila její účinnost, jsou realizovány významné projekty, zaměřené na evidenci a dokumentaci archeologických památek. Od roku 1995 se na ústředním pracovišti NPÚ postupně buduje rozsáhlý Informační systém o archeologických datech, evidující všechna dosud známá území s archeologickými nálezy v  České republice. Pořízená data se průběžně aktualizují a zpřístupňují odborné veřejnosti prostřednictvím internetových aplikací. Pro Moravu neméně významný je i dlouhodobý záměr Ústavu archeologické památkové péče Brno, zaměřený na evidenci a dokumentaci především pravěkých nemovitých památek (hradiska a mohylníky). Oba projekty doplňuje na NPÚ právě probíhající reidentifikace památek, rozšiřující okruh archeologického zájmu o středověké hradní zříceniny a tvrze. Reidentifikace je v rámci dlouhodobého výzkumného záměru některými územními pracovišti NPÚ doplňována o přesné geodetické zaměření. Tak se prostřednictvím účelových projektů finančně podporovaných Ministerstvem kultury ČR shromažďují nesmírně cenné pramenné informace a podklady pro účinnou ochranu památek především administrativní cestou.

Druhý okruh, kterému se příspěvky věnují, tvoří publikace výsledků záchranných nebo zjišťovacích archeologických výzkumů, reprezentované záměrně jejich různými typy. Zastoupen je zde plošný výzkum jedné z  parcel historického jádra Brna (dům U zlatého orla), výzkum prováděný převážně během budování městských liniových staveb (Litovel), dále výzkum pozůstatků zemanské tvrze (Nechvalín) a v neposlední řadě i výzkumy a dokumentace památek, spravovaných územním odborným pracovištěm NPÚ v Brně (hrady Veveří, Bítov, Cimburk, zámky Bučovice a Lednice, Květná zahrada v  Kroměříži). Jejich publikace přináší nové poznatky k dějinám osídlení z  hlediska regionálního, mapuje historická sídla a objekty,  případně posuzuje aspekty jejich stavebně historického vývoje. Zrcadlí se zde nejen nová zjištění, ale místy i stesk nad nenávratnou ztrátou významných památek nebo jejich součástí v důsledku moderní výstavby. Společné přání autorů můžeme shrnout do následující věty. Záchranu formou dokumentace ničeného je v budoucnu třeba nahradit účinnější ochranou, umožňující zachování cenného archeologického dědictví i pro příští generace.

Recenzní poznámka.


Kulturerbe in Mecklenburg und Vorpommern, Band 1, roč. 2004/2005

Vyd.: Landesamt für Kultur und Denkmalpflege, Schwerin 2006
168 stran, formát A4, četné ilustrace
ISSN 1863-9445, ISBN 3-935770-14-6

Obálka

Nová ediční řada vznikla v souvislosti s reorganizací památkové péče ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko, kdy k 1.1.2006 došlo ke sloučení dvou zemských památkových úřadů, zemských archivů a knihoven v jediném Zemském úřadu pro kulturu a památkovou péči. Výkonné složky se sloučily, kdežto odborné činnosti zůstaly rozdělené na příslušná oddělení.

Sešit přináší jednak články k aktuálním tématům památkové péče, jednak referáty o výsledcích praktické památkové péče. Vydavatelé tak usilují o šíření kvalifikovaných informací, s čímž po technické stránce souvisí i zvětšení formátu a počtu stran časopisu. Značný počet zařazených příspěvků vyplynul z dvouletého odstupu od vydání posledního čísla časopisu "Denkmalschutz und Denkmalpflege in Mecklenburg-Vorpommern".

Z obsahu:

  • Friedrich LÜTH:
    Vorwort, s. 7-10. Základní kritéria činnosti úřadu. Přehled personálních změn v letech 2002-2005. Organizační změny. Harmonizace odborných činností a jejich výstupů. Rozsah odborných činností. Vývoj poskytovaných dotací. Využití IT (DenkmalGIS). Komunikace s veřejností (spoléhá se zejména na inovovaný časopis, v němž by v budoucnu měly dominovat krátké materiálové příspěvky, dosud obvyklé hlavně v oblasti archeologie – jejich dodavateli by měli být hlavně výkonní pracovníci památkové péče a místní badatelé). Dále vzniká edice, v níž budou prezentovány výsledky oprav zejména stavebních památek (první svazek bude věnován knížecímu dvoru ve Wismaru).
  • Horst ENDE:
    Architekt und Baubeamter. Zum 150. Todestag von Carl Heinrich Wünsch (1779–1855), s. 13-24. Život a dílo významného klasicistního tvůrce.
  • Dieter ZANDER:
    Schwerin. Am Markt 13. Ein Beitrag zur Denkmalpflege in den 1970er Jahren, s. 25-28. Vývoj názorů a historizující pojetí přestavby.
  • Sabine HORN, Dirk SCHUMANN:
    Das Kalensche Tor in Malchin. Bauhistorische Untersuchung und praktische Denkmalpflege, s. 29-32.
  • Bettina GNEKOW:
    Grau in Grau? Zur Farbigkeit des Rathauses von Malchow, s. 33-40. Moderní proměny fasád ve 20. století. "Která interpretace je správná?" Při poslední redakci se vycházelo z co možná objektivních "kritérií", přičemž nebyly opomenuty aktuální okolnosti (včetně trochu obtížných diskusí v médiích, bez čehož se památková péče do roku 1989 mohla obejít...).
  • Boris FROHBERG, Elke KUHNERT, Martin HEIDER, Carla STREBE:
    Die Restaurierung der mittelalterlichen Grabplatten im Doberaner Münster, s. 41-50. Vápencové (?; Gotland/Öland?) desky s rytou kresbou a barevným pojednáním zahloubených ploch. Popis konzervačních postupů.
  • Ewa PRYNC-POMMERENCKE:
    Aktuelle Schwerpunkte der konservatorischen Arbeit in Mecklenburg-Vorpommern, s. 53-58. Nová struktura úřadu. Památky v městském prostředí. Venkov. Restaurování. Propagace. Ztráty.
  • Denkmale im städtischen Raum, s. 59-85. Příklady: Brüel – gymnázium; Burg Stargard – hrázděná stodola; Demmin – Luisentor (15. století); Garz – pomník obětem 1. světové války; Goldberg – radnice (klasicistní stavba vznikla roku 1828 obezděním staršího hrázděného objektu); Güstrow – renesanční domy, dům rabína, sportovní a kongresová hala (z roku 1935); Ludwigslust – dům pro obsluhu vodotrysků, zámecký park; Malchow – obytný dům; Penkun – obnova zámku (zbytky renesančních a raně barokních omítek chráněny skleněnými stříškami); Penzlin – požární zbrojnice; Putbus – zámecký park (kotelna zahradnictví upravena pro technické a sanitární účely); Ribnitz-Damgarten – klášter; Rostock – městské domy, veřejná prostranství, hrobka (z roku 1863); Schwerin – bývalá nemocnice (z let 1913-1914, v rámci komplexní modernizace byla citlivě opravena fasáda i řada prvků vybavení vč. např. výtahu), zámecký park; Stralsund – městské domy; Teterow – obchodní dům (postaven po roce 1920); Wismar – městské domy, bývalé kino (z let 1912-1913), bývalý špitál; Woldegk – městská hradba (z doby kolem roku 1300).
  • Denkmale im ländlichen Raum, s. 85-102. Zámky, statky, sanatoria, zemědělské stavby, komunikace, mostní objekty, větrné mlýny.
  • Kirchen, s. 102-142. Altenkirchen/Rügen; Anklam – kostel Panny Marie, kostel sv. Mikuláše; Bad Doberan – klášterní kostel; Bergen/Rügen – kostel Panny Marie; Demmin – kostel sv. Bartoloměje; Güstrow – dóm, kostel Panny Marie; Malchin – varhany v kostele sv. Jana; Rostock – kostel sv. Kříže, kostel Panny Marie; Schwerin – dóm; Stralsund – kostel Panny Marie; Wismar – špitál sv. Ducha, kostel Panny Marie; Wolgast – kostel sv. Petra; řada venkovských kostelů.
  • Klaus WINANDS:
    Výroční sněm Jednoty zemských památkářů 2004, s. 145-148. Téma: Památková péče a turistika.


Za starou Prahu, roč. 36, 2006, č. 3

Věstník Klubu Za starou Prahu

Obálka

  • Kateřina BEČKOVÁ:
    Příliš malá parcela pro velký hotel. K studii novostavby hotelu na nároží Národní třídy a Mikulandské ulice, s. 4-8. V Praze se opět zrodil záměr nadměrně využít parcelu v historické zástavbě.
  • Richard BIEGEL:
    Malá Strana, Újezd – nový hotel ve dvoře, s. 9-11.
  • Martin KRISE:
    Samočistírna v břiše Prahy, s. 12-13. KZSP kritizuje nevhodné řešení projektu nové čističky odpadních "vod".
  • Richard BIEGEL:
    Dům U Hybernů divadlem, s. 14-16. Rozsáhlá rekonstrukce stavby – původně raně barokního kostela – si vyžádala likvidaci části objektu.
  • -kb-:
    Dvě stanoviska Klubu Za starou Prahu, s. 17-18. K záměru výstavby náplavky s pěší promenádou kolem Hergetovy cihelny. K zapsání obchodního domu Tesco/Máj do seznamu kulturních památek.
  • Václav JANDÁČEK:
    Památková péče v Ateliéru, s. 19-22. Komentář obsahu 23. čísla časopisu Ateliér z roku 2006, jež bylo věnováno zásahům do systému státní památkové péče od prosince 2005.
  • Zdeněk DUŠEK:
    Masarykovo nádraží – náhled do historie, s. 23-24. Upozornění na hrozící záměry zbořit některé budovy v historicky významném areálu.
  • Milan JANČO:
    Archeologické nálezy prezentované na místě (in situ). I. část. Úvod – Pražský hrad, s. 25-29. Typologie prezentovaných archeologických nálezů a přehled příkladů na Hradě.
  • Martin PŘIBYL:
    Objev i ztráta nových podzemních prostor v Praze 14 – Hloubětíně, s. 30-34. Rozsáhlé podzemní prostory sloužily k těžbě písku, uhlí i dalších surovin. Vzhledem k připravované výstavby na povrchu jsou historicky cenné doklady dolování vyplňovány směsí popílku s cementem.
  • Josef HRUBEŠ:
    Vzpomínka na architekta Bohumíra Kozáka, s. 35-36.
  • -kb-:
    Petr Šámal, Alexandr Rymarev: Domy na Staré Městě pražském I., NLN, Praha 2006, s. 37. Stručná recenze.
  • -kb-:
    Václav Liška: Slavín. Zpráva o rekonstrukci, Svatobor, Praha 2006, s. 38. Recenze.
  • Jana TROJANOVÁ:
    Podaří se naší kulturní veřejnosti vzbudit zájem o osud Malostranského hřbitova?, s. 39.
  • Oprava přízemí Juditiny věže, s. 40. K probíhající opravě a připravovanému zpřístupnění.


Interiéry – jeviště společenského života

Březnové vydání on-line magazínu Německé nadace pro památkovou péči.

Bohatě zdobené interiéry z různých historických období.

http://www.monumente-online.de/


Umgebinde. Eine einzigartige Bauweise im Dreiländereck Deutschland - Polen - Tschechien

Domy s podstávkou na pomezí Německa, Polska a Čech

Vyd.: Verlag Langewiesche, Königstein im Taunus 2006
248 stran, 480 il., formát 170x250 mm
ISBN 3-7845-5210-1


Vodní mlýny na Moravě a ve Slezsku, I. díl

Autor: Pavel SOLNICKÝ
Vyd.: Libri
, Praha 2007
224 stran, 80 il.
ISBN 978–80–7277–244–5

Obálka. Odkaz na info o knize na webu nakladatele.

Informace nakladatelství:

První z řady titulů zasvěcených těmto unikátním a bohužel už mizejícím památkám naší minulosti na Moravě a ve Slezsku se věnuje oblasti Bílovecka, Bruntálska, Hlučínska, Krnovska, Novojičínska, Odersko-Fulnecka, Opavska a Vítkovska. Autor na základě archivního studia, rodových kronik, nepočetné dosavadní literatury roztroušené především v různých sbornících, ale i díky osobním návštěvám objektů i pamětníků podává plastický obraz ještě klapajících mlýnů a mnohdy dramatických osudů mnoha rodin spojených se starobylým mlynářským cechem.