Přejít na: Obsah | Konec stránky

Nové publikace z oblasti památkové péče
ZÁŘÍ 2007


Státní zámek Kunštát. Kapitoly z dějin šlechtického sídla

Autor: Radim ŠTĚPÁN

Vyd.: NPÚ-ÚOP v Brně, Brno 2007
ISBN 978-80-86752-54-9
28 stran. Formát 170x160 mm.

Obálka. Kliknutím se zvětší.

Prodejní cena: 30 Kč.

Drobná publikace určená nejširšímu okruhu návštěvníků seznamuje s jednotlivými etapami vývoje zámku; každé z nich je věnována samostatná kapitola. Každá z kapitol je tématicky rozdělena na dvě části. První část zachycuje majetkoprávní vývoj kunštátského dominia, druhá část popisuje stavební vývoj kunštátského šlechtického sídla. Obsahem nejrozsáhlejší je kapitola týkající se 20. století, neboť největší zájem návštěvníků se upíná k majetkoprávním vztahům v tomto období a složitost vývoje si vyžaduje obsáhlejší komentář. Obrazová část využívá zejména dobové dokumenty jako jsou pečetě, rytiny, erby, mapy atd.

Autor, kastelán zámku a archivář, je s dobovými reáliemi velmi dobře obeznámen. Současný stav zámku, vybavení interiéru a aktuální fotodokumentace by měly být obsahem samostatné připravované publikace.

Obsah publikace

  • Úvod
    1. Doba pozdně románská
    2. Gotika
    3. Renesance
    4. Baroko
    5. Klasicismus a historické slohy
    6. 20. století
    7. Současnost
  • Závěr

Informace o prodeji publikací ÚOP v Brně.


Památky středních Čech, roč. 21, 2007, č. 1

Časopis NPÚ-ÚOP středních Čech v Praze

Z obsahu:

  • Jan ŽIŽKA:
    O historických ovčínech z 18. a 19. století, s. 1-19.
    Další z řady pečlivých typologických přehledů vychází z autorova systematického studia zejména velkých hospodářských dvorů. Díky J. Žižkovi patří zejména středočeské hospodářské dvory, které dříve stály a bohužel většinou dosud stojí na okraji zájmu, ke zvláště pečlivě probádaným i – v odborné veřejnosti – lépe známým druhům stavebních památek. Význam tohoto zkoumání je – bohužel – znásobován tím, že rozlehlé zemědělské areály, které dříve patřily k architektonickým klenotům v kulturní krajině, většinou buďto neodvratně bez zájmu vlastníků zanikají, nebo jsou cíleně likvidovány. Snad bych si mohl jen dovolit opakovat požadavek, který se mi jeví stále oprávněnější tím, jak autor na pokračování vydává regionální či typologicky zaměřené přehledy, aby bylo zpřístupněno nějaké soustavné katalogové zpracování. Počítám, že i úvahy o možné ochraně aspoň jednotlivého areálu by tak mohly dostat daleko pevnější oporu, nemluvě o "pohodlí" pro zájemce o tyto informace, jež autor shromažďuje s nezměrnou pílí a podává velmi přehledným i živým způsobem. Usnadněním pro autora by třeba mohlo být postupné zveřejňování údajů na webu, kde by také bylo možné bez technických potíží provádět případné aktualizace a doplňky. Ale seriálová metoda se asi autorovi již osvědčila, takže se nejspíše můžeme těšit na další pokračování, a na to, že z bohatě dokumentovaných článků vzejde nějaká naděje pro záchranu aspoň některé z památek. Obsáhlou stať o ovčínech autor uzavírá systematickým vývojovým, typologickým a funkčním přehledem.
  • Eva VYLETOVÁ:
    Dlažby v obraze měst – příklady z mladoboleslavského okresu, s. 21-37.
    E. Vyletovou dobře známe jako autorku metodicky naprosto vzorných monografických zpracování památek, založených zejména na detailním zkoumání konstrukcí při památkových opravách. Je však zřejmé, že se jako památkářka se "svými" regiony (tradičně tuším Mladoboleslavsko a Nymbursko) hluboce sžila a že se jejich památkovému dědictví věnuje s neobyčejnou soustavností, když sleduje i méně nápadné (či spíše neprávem opomíjené) součásti památkového prostředí. Toto prostředí tedy chápe s imponující komplexností, která jí nyní také umožnila podat v mnohém vynikající úvod – jak bych si i já přál – do problematiky, se kterou má určité potíže i řada památkářů. Tomu se ovšem není co divit, protože hlavně na obecních úřadech či silničních správách jsou staré povrchy komunikací většinou chápány jako doklad zaostalosti, nikoliv jako poklad hodný zájmu a péče. Kéž by článek přispěl k pozitivnímu obratu, neboť i většina prezentovaných příkladů zachovaných dlažeb svědčí o dokonalém zvládnutí řemesla a výtvarném citu předků. I černobílé obrázky by mohly mít sílu k tomu, aby přispěly k záchraně v co největším počtu příkladů. Mohly by také být inspirací pro podobná zpracování v jiných oblastech. (Připomeňme, že v letošním roce má být vydána v NPÚ metodika k ochraně historických dlažeb!)
  • Kateřina BLAŽKOVÁ, Jan KYPTA, Jana LOMECKÁ:
    Pozdně gotické kachle z Rakovníka (nálezový soubor z parcely domu čp. 110), s. 39-49.
    Pečlivá dokumentace, ikonografický rozbor výzdoby.
  • Karel KIBIC ml.:
    Nález středověkých srubových konstrukcí v Čáslavi, s. 50-61.
    Soustředěným sledováním několika domů v centru města se autor dopracoval k překvapivým zjištěním a snad i dosáhl záchrany několika dosud většinou neznámých dřevěných konstrukcí, které srovnává s honosnějšími příklady zejména v Kutné Hoře.
  • Jiří STARÝ:
    Průzkum čáslavského podzemí, s. 62-70.
    Nálezy chodeb se studnami, jímkami na vodu a lochy.
  • Markéta KUDLÁČKOVÁ:
    Sepulkrální sochařství konce 19. století na Kolínsku, s. 71-75.
    Přehled problematiky.