ÚOP v hl. městě Praze
Přejít na: Obsah | Konec stránky

Slavíme půlstoletí činnosti pražského archeologického odboru NPÚ (1965–2015)

4.6.2015 | sdělení, informace | okres Praha hl.m. | Praha
50 LET OA titulní obraz S LOGEM 101x120
NPÚ, územní odborné pracoviště v hl. m. Praze si letos připomíná 50. výročí založení jednoho ze svých tří současných kmenových pracovišť, odboru archeologie.

(Praha 4. června 2015)

Dne 2. března 2015 uplynulo přesně 50 let od vydání usnesení Národního výboru hl. města Prahy č. 51/65, kterým bylo zřízeno samostatné archeologické pracoviště při Pražském středisku státní památkové péče a ochrany přírody (dnes územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu).

Hlavní pracovní náplní nového útvaru mělo být od počátku provádění záchranných archeologických výzkumů a stavebně historických průzkumů na rozsáhlých stavebních projektech v historickém centru hlavního města, spolupracovat s dosavadními archeologickými institucemi a pomáhat tak v poznávání minulosti pražských historických měst. Jedním z hlavních důvodů vzniku útvaru byla totiž potřeba zajistit rozsáhlé a složité archeologické výzkumy při výstavbě původně podpovrchové tramvaje, později upravené do podoby podzemní dráhy metra, jehož stavba měla zasáhnout historické jádro Prahy nejvýrazněji.

Kapacita tehdy aktivně činných archeologických pracovišť, Muzea hl. města Prahy a Archeologického ústavu AV ČR, nebyla pro zajištění tak závažného úkolu dostatečná. Tehdejší Archeologický ústav mohl poskytnout pouze metodickou pomoc (vzpomeňme zde nezastupitelnou úlohu doc. PhDr. Miroslava Richtera, DrSc., a doc. PhDr. Zdeňka Smetánky, CSc.) a zajistit výzkum na několika vybraných lokalitách zásadního významu (Pražský hrad a Vyšehrad). Muzeum hl. města Prahy se naopak soustředilo na území „Velké Prahy“ do míst s výstavbou rozsáhlých obytných komplexů pražských sídlišť.  Vzniklý problém s nedostatkem odborných kapacit pro výzkum centra si tak město muselo vyřešit samo. Zřízením samostatného archeologického úseku při PS SPPOP dalo základ pracovišti, které se dodnes věnuje systematickému výzkumu a poznávání minulosti pražských historických měst.

Vedle zajištění úřední agendy vycházející se statutární činnosti odborné organizace státní památkové péče tvořily po řadu desetiletí nejviditelnější část práce odboru záchranné výzkumy. V průběhu padesáti let provedlo pracoviště na území Prahy více než dvanáct set terénních akcí rozmanité povahy a velikosti. Archeologové uskutečnili řadu významných nálezů, které se zapsaly do dějin archeologického poznávání Prahy. I když počtem většinu akcí tvořily drobné výzkumy při opravách inženýrských sítí, rekonstrukcích městských povrchů apod. v liniových výkopech, hloubených šachtách a ražených štolách, které ovšem ve výsledku bývají o to obtížnější na vyhodnocení, datování a správnou klasifikaci méně početných nálezů bez možnosti srovnání s okolním terénním kontextem, odbor provedl asi třicet velkých archeologických výzkumů, které výrazně doplnily náš obraz dějin Prahy.

Prvním z nich byl v roce 1965 břevnovský výzkum Vladimíra Píši. Byla při něm odkryta podstatná část jednoho z nejkrásnějších románských prostorů u nás, krypta kostela sv. Markéty v areálu břevnovského benediktinského kláštera. Do Břevnova se archeologové v následujících letech vrátili ještě asi desetkrát, naposledy při rekonstrukci barokního zahradního skleníku v r. 2012.

Odbor se věnoval soustavnému výzkumu a dokumentaci románských kvádříkových domů – prozkoumal fragmenty téměř stovky těchto objektů na pravém vltavském břehu (např. v dnešní Husově a Řetězové ulici a na náměstí Republiky). Před archeology se postupně odhalovala proměna původního pražské podhradní osady v kamenné město.

Roku 1971 došlo k prvnímu velkému výzkumu téměř hektarové plochy na náměstí Republiky (před stavbou obchodního domu Kotva) při dávno zmizelých hradbách Starého Města, na nějž dostal tým vedený Helenou Olmerovou a Hubertem Ječným z dnešního pohledu neuvěřitelných sedm měsíců. Žel část prostoru zůstala neprozkoumána a poté byla plocha vybagrována včetně fragmentů kostela sv. Benedikta a městského opevnění. O více než třicet let později, v letech 2003–2004, dostali archeologové možnost prozkoumat náměstí Republiky znovu, a to v rámci dosud největšího výzkumu na ploše bezmála dvou hektarů bývalých vojenských kasáren. Pražští archeologové-památkáři byli tehdy členy širokého týmu několika odborných institucí, které se na výzkumu podílely.

Archeologové pokračovali v průzkumech nejstaršího kamenného mostu, Juditina, při nichž se museli ponořit nejen do podzemí a základů současné zástavby, ale i pod hladinu Vltavy. Objeveny byly základy dvojice mostních pilířů na Kampě a zdokumentována byla původní mostovka u kláštera křižovníků na Starém Městě.

Nejen historické jádro Prahy, ale i kdysi vesnické osady v předpolí pražských měst leží v horizontu zájmu archeologického odboru, jak dokládá objevné bádání v základech kostela Stětí sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech, které probíhalo již od 70. let 20. století. Byly při něm odhaleny pod dnešním kostelem tři starší sakrální stavby a v případě  třetího kostela v chronologickém pořadí i unikátní dlaždice z pálené hlíny na několika místech v původní poloze.

Archeologové zkoumali petrskou čtvrť na Starém Městě, areál zámku Zbraslav a nezastupitelná je jejich úloha v soustavném archeologickém výzkumu Malé Strany, kde objevili v letech 2004–2005 románskou rotundu sv. Václava na Malostranském náměstí pod areálem dnešní MFF UK. Zůstala tam zachována i podlahová terakotová reliéfní dlažba vyšehradského typu v původní skladbě a ještě hlouběji fragmenty dvou dřívějších staveb. Ze starší z nich, kladené do 10. stol., zbyl kruh kamenů. „Kostel z legend“ v místech, kde došlo k zázraku překonání pobořeného mostu při převozu těla sv. Václava, bude v péči pražských archeologů i v dalších letech.

Z poslední doby lze jmenovat další mimořádné badatelské počiny: objev pozůstatků dominikánského kláštera v Klementinu; průzkum a obnova zříceniny Nový hrad u Kunratic, gotického hradu Václava IV., který se konečně dočkal stavebního zajištění a konzervování včetně pozůstatků vojenského tábora husitů v jeho předpolí; výzkumy, které si vyžádaly dva rozsáhlé stavební projekty, první ve Spálené ulici a další na nároží Národní třídy a Mikulandské ulice, díky nimž byly doplněny informace o počátcích Nového Města. Část z odkryté zástavby z doby Karla IV. byla konzervována a zapsána na seznam kulturních památek.

Jedinečný nález učinili archeologové v roce 2014. Již r. 1994 bylo objeveno opevnění malostranského podhradí a postupně byla odkrývána jeho komplikovaná struktura. Nyní bylo v podzemí Lichtenštejnského paláce na Malostranském náměstí odkryto unikátní starobylé opevnění – nejstarší příkop a část z hradby malé opevněné enklávy z doby kolem r. 800.

Veřejnost laická i odborná není ochuzena o tyto aktuální objevy – o všem se lze dočíst na webu archeologického odboru http://www.archeopraha.cz/. Odbor archeologie vydává již od r. 2008 výsledky své činnosti v podobě edice Archeologické prameny k dějinám Prahy. Právě koncem r. 2014 vyšel její 7. svazek nazvaný Středověké sklo z Prahy, shrnující výsledky dosavadních nálezů zlomků nádob a okenních výplní od kusů většinou cizí provenience z 12. stol. až po častější výrobky z domácích skláren po pol. 13. stol. Není divu, že si samostatné archeologické pracoviště za půlstoletí svého působení získalo značné renomé u odborné veřejnosti.

Za uplynulé období se na pracovištích archeologického odboru vystřídala dlouhá řada kolegů – specialistů i odborných pracovníků. Uveďme alespoň ty, kteří se do činnosti odboru zapsali výrazněji (a na něž jejich současní kolegové nezapomněli). Vedoucími pracoviště za dobu existence byli: Vladimír Píša od počátku do roku 1988, Ladislav Špaček mezi lety 1988 až 1992, Zdeněk Dragoun od roku 1992 do r. 2008. Mezi specialisty archeology, konzervátory, geodety a dokumentátory se vystřídali Michal Bureš, Světlana Hrabánková, Hubert Ječný, Martin Kuna, Helena Olmerová, Martin Omelka, Vladimír Martinec, Dana Stehlíková, Eva Šádová, Marie Šírová, Michaela Selmi Wallisová, Radek Tvrdík, Jan Zavřel, Viliam Brzobohatý, Zvonimír Dragoun, Miroslav Heinl, Markéta Hlavatá, Libuše Chocholoušková, Václav Janata, Karel Kozák, Bohunka Kunftová, Jaroslav Mourek, Jaroslava Pokorná, Jana Probstová Malá, Marcela Procházková, Jan Špaček, Lubomíra Veselá a Michaela Vodehnalová.

Terénní činnost odboru závisela do značné míry na manuálních pracovnících, které v dřívějších dobách dodával Pražský stavební a později Studentský podnik. Na výzkumech se jich vystřídaly stovky. Mnozí z nich strávili na výzkumech dlouhá léta, nezapomenutelnými byli zástupci nejstarší generace JUDr. Vlastimil Bajza, Jan Bareš, Otto Roubíček, JUDr. Jan Šmíd, Jaroslav Junek. Dnes tvoří podstatnou část technických pracovníků zaměstnanci subdodavatelských firem, kteří pomáhají odboru při realizaci výzkumů a zpracování jejich výsledků.

Dnes má pracoviště celkem 23 stálých pracovníků, z toho 10 archeologů. Jeho zaměření svázané především s historickým centrem Prahy a jeho kulturními památkami se výrazně nemění. Společně s prováděním terénních a stavebně historických výzkumů se v poslední době činnost odboru ve zvýšené míře zaměřuje na expertní práce spojené s evidencí a preventivní ochranou pražského archeologického fondu a zpracováním a publikací našich objevů.

Letos slaví odbor archeologie ÚOP v hl. m. Praze 50 let od svého vzniku. Hodlá tak učinit především tradičně, tzn. odbornými akcemi pro své kolegy památkáře a archeology, ale i pro širokou veřejnost. Jedním z takových počinů bude odborné kolokvium Praha – město archeologů ve čtvrtek 4. června 2015 od 9.30 hod. v Městské knihovně v Praze. Účast a přednášku přislíbily vynikající osobnosti archeologie a příbuzných oborů. Účastníci si budou moci poslechnout i vzpomínky současných členů OA na bývalé spolupracovníky a na uplynulé půlstoletí nejen "v pražském podzemí", plné skvělých badatelských výsledků.

Širokou veřejnost zveme již nyní na přednáškový cyklus v prostorách knihkupectví NPÚ (Na Perštýně 12) o nejzajímavějších archeologických výzkumech za oněch 50 let, který připravujeme na letošní podzim. Jako pracoviště nás mrzí, že nemůžeme jako před deseti lety uspořádat větší vlastní výstavu s originály artefaktů apod., protože v současné době nedisponujeme vhodnými prostory, ale ve vstupním foyer nebo výlohách našeho pracoviště uspořádáme komorní výstavku. A samozřejmě již nyní publikují naši archeologové na webu www.archeopraha.cz sérii článků o významných výzkumech v minulém půlstoletí. Chystají další krásné publikace, díky nimž bude moci každý opět objevovat netušené stránky dějin našeho krásného hlavního města.

Andrea Holasová s pomocí textů archeologů ÚOP v hl. m. Praze

 

 



Metadata ke zprávě

Vloženo
4.6.2015 11:42
Vložil
NPÚ, ÚOP v hl.m. Praze
pořadatelé
Témata
archeologie a archeologické výzkumy, dokumentace památek, historie, odborné akce, prezentace NPÚ, věda, výzkum, vývoj
číslo
16619
Diskuse o novince

Příspěvky v diskusi

Počet příspěvků: 0

Možnosti řazení
Seřadit vzestupně
Přidat nový příspěvek
obnovit