Přejít na: Obsah | Konec stránky

Informace pro vlastníky archeologických nemovitých památek

Území s archeologickými nálezy (ÚAN)

Územím s archeologickými nálezy se rozumí území, či místo původního výskytu archeologických nálezů nemovitých a/nebo movitých, na němž již byly registrovány jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy, na němž je lze odůvodněně očekávat, či na němž jejich výskyt není vyloučen. Za území bez archeologických nálezů lze označit pouze takové území, na němž byly prokazatelně odtěženy veškeré uloženiny čtvrtohorního stáří.

Metodika SAS ČR rozděluje evidovaná území s archeologickými nálezy (ÚAN) do čtyř kategorií:

  • UAN I – území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů.
  • UAN II – území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů je 51–100 %.
  • UAN III – území, na němž dosud nebyl rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, a proto existuje 50% pravděpodobnost výskytu  archeologických nálezů. Jde o veškeré ostatní území státu mimo UAN I, II a IV.
  • UAN IV – území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů. Jde o veškerá vytěžená území, kde byly odtěženy vrstvy a uloženiny čtvrtohorního stáří.

Základní informace o územích s archeologickými nálezy lze vyhledat na webových stránkách Informačního systému o archeologických datech, jejich veřejná část je zde: http://isad.npu.cz/.

Majetkově právní vztah k movitým nálezům

Archeologické movité nálezy mají vždy formu veřejného vlastnictví. Prakticky od roku 1958 nemohou být získávány jinak než archeologickým výzkumem prováděným k tomu oprávněnými organizacemi a osobami. Od roku 2005 je původně výlučně státní vlastnictví archeologických movitých nálezů rozděleno mezi kraje, stát a obec (§23a zákona 20/1987Sb.).

Péče o nemovité a movité archeologické nálezy

Některé archeologické lokality (v ČR cca 1300  k roku 2009) jsou zvláště chráněny zápisem do Ústředního seznamu kulturních památek ČR (ÚSKP). Každý stavební či jiný zásah do archeologických terénů zde musí být posuzován zvlášť přísně a preferována taková řešení, která co nejméně poškodí archeologické nemovité a movité nálezy v jejich původním uložení, tj. v zemi.

Prohlášení archeologické lokality, její části či souboru archeologických movitých nálezů za kulturní památku ČR

Prohlášení archeologické lokality, její části či souboru archeologických movitých nálezů za kulturní památku ČR se děje na základě návrhu, který musí k Ministerstvu kultury ČR podat AV ČR  (§3. odst. 1 zákona 20/1987Sb.). Tento návrh může, dle zažité praxe, směřovat k Akademii věd ČR v zásadě každý, a pokud jeho návrh splní formální kritéria (http://www.arup.cas.cz/?cat=560), bude posouzen z hlediska odborného zájmu na zvláštní ochraně předmětné lokality. V případě kladného stanoviska AV ČR pak bude podán MK ČR.

Narušování lokalit neoprávněnými osobami, zejména tzv. „detektoráři“

Průzkum archeologické lokality detektorem kovů je metodou archeologického výzkumu. V souladu s platnou legislativou (§21., odst. 4 zákona 20/1987Sb.) musí tedy být realizován pouze organizacemi (příp. fyzickými osobami) oprávněnými k provádění archeologických výzkumů. Vzhledem ke skutečnosti, že archeologické nálezy jsou od počátku majetkem kraje (či státu nebo obce), může být nelegální získávání archeologických nálezů pomocí vyhledávacího zařízení chápáno jako poškozování cizí věci či krádež a trestáno dle trestního řádu. Posuzováno musí být také z hlediska a sankcí památkového zákona.

Narušování přírodními vlivy

Archeologická lokalita nemusí být vždy narušována pouze lidskou činností. Povětrnostní podmínky nebo nevhodný rostlinný kryt mohou způsobit rozsáhlá a nevratná narušení archeologických terénů (např. abraze odhalených částí lokalit či vývraty). V případě zjištění podobného narušení významné archeologické lokality by měla následovat dokumentace zásahu, zajištění movitých nálezů a případná sanace, umenšující dlouhodobé škody na památce. Tuto činnost vykonávají oprávněné organizace, avšak v ČR neexistuje systémová možnost úhrady podobných drobných záchranných akcí.

Oznamovací povinnost v případě aktivit, ohrožujících existenci archeologických nemovitých a movitých nálezů (ANMN)

V případě, že je majitelem (správcem, uživatelem) plánována jakákoliv činnost (nikoliv pouze stavební, ale také těžba dřeva, hluboká orba dosud neoraného terénu či těžba nerostných surovin) ohrožující existenci ANMN přímo v jejich původním uložení, tj. v zemi, musí být (dle §22., odst. 1 zákona č. 20/1987Sb.) takový záměr již v době přípravy oznámen Archeologickému ústavu AV ČR.

Záchranný archeologický výzkum (ZAV) na území s archeologickými nálezy (ÚAN) a na lokalitách prohlášených kulturní památkou ČR

Záchranný archeologický výzkum na ÚAN musí být realizován k tomu oprávněnou organizací, a to dle znění §22., odst. 2 zákona č. 20/1987Sb. Povinnost hradit náklady, spojené s provedením ZAV (konaném ve veřejném zájmu), nesou stavebníci v případě, že se jedná o podnikatelský záměr fyzické či právnické osoby. V případě, že je stavebníkem fyzická osoba nepodnikající, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu provádějící organizace. Ta má možnost získat pro realizaci tohoto výzkumu finanční prostředky z některého z dotačních titulů zřizovaných kraji či MK ČR.

Výzkum nevyvolaný stavební či jinou činností ohrožující ANMN na územích s archeologickými nálezy / badatelský na lokalitách ÚAN a chráněných zápisem do ÚSKP

Podobný, tzv. badatelský výzkum je realizován některou z oprávněných organizací za účelem vědeckého poznání či získání dat, nutných pro účinnější památkovou ochranu (např. jako příloha návrhu na prohlášení lokality kulturní památkou. Prováděné organizace v takovém případě žádají předepsaným způsobem o stanovisko územně příslušný ARÚ.

Obnova archeologické nemovité a movité památky

Archeologické nemovité nálezy odhalené archeologickým výzkumem.

Ne vždy znamená záchranný archeologický výzkum zánik odhalených zdiv i dalších nemovitých archeologických nálezů. Jedná-li se z pohledu kulturně historického dědictví ČR o archeologické nálezy mimořádné důležitosti (sakrální stavby, zaniklé fortifikační prvky či domy, ale např. také o zahloubená pravěká obydlí, nekropole atp.), pak patří mezi odborné povinnosti památkové péče v oblasti archeologie pokusit se dosáhnout, např. dohodou se stavebníkem, zachování těchto unikátních konstrukcí přímo v zemi (v souladu s tzv. Maltskou konvencí).

Tam, kde je to možné, např. v předláždění veřejných či komunikačních prostor je pak možné prezentovat výsledky archeologického výzkumu formou odlišného dláždění, prezentující půdorys zaniklé stavby či jiného objektu. V případě, že je to možné, např. v předláždění veřejných či komunikačních prostor prezentovat výsledky archeologického výzkumu formou odlišného dláždění, prezentující půdorys zaniklé stavby či jiného objektu. Stejně tak je možno v dlažbě prezentovat některé unikátní artefakty získané archeologickým výzkumem; např. reliéfní destičkou (Žatec).

Ostrov u Dalve, Praha západ; prezentace zdiva zaniklého benediktinského kláštera (foto P. Popelářová) Ostrov u Dalve, Praha západ; prezentace zdiva zaniklého benediktinského kláštera (foto P. Popelářová)

Tam, kde je to možné, mohou být historická zdiva zakomponována do novostavby. Výslednou podobu takové prezentace výsledků archeologického výzkumu, včetně následné fixace zdiv, případně přilehlých archeologických terénů, je nutné realizovat za pomoci odborníků.

Náměstí Republiky, Praha; prezentace torzální architektury románského domu v komplexu Palladium (foto P. Popelářová) Náměstí Republiky, Praha; prezentace torzální architektury románského domu v komplexu Palladium (foto P. Popelářová)

V případě, že je realizován archeologický výzkum na lokalitě, která není přímo ohrožená stavební či jinou činností ohrožující archeologické nemovité a movité nálezy v původním uložení, musí být principy následné ochrany a prezentace archeologických nemovitých nálezů součástí projektu výzkumu.

Vhodný porost

Volba vhodného rostlinného krytu lokality je jednou z nejjednodušších a nejúčelnějších metod ochrany archeologické položky kulturního dědictví ČR. Archeologické nemovité a movité nálezy v jejich původním uložení totiž narušuje především hluboká orba, nešetrné lesní hospodaření a kořenové systémy nevhodně zvoleného porostu. Je-li možné se při jakékoliv úpravě archeologické lokality nějakému z těchto nebezpečí vyhnout, pak je to důležitý krok! Změna hospodářského využití archeologické lokality např. z orné půdy na pastvinu či sad. Změna způsobu hospodaření lesními porosty (místo těžké techniky koňská síla), nebo změna druhů pěstovaných dřevin, jsou zásadním a aktivním krokem k uchování archeologické části kulturního dědictví přímo v krajině.

Narušení domu č. 3 v areálu zaniklé středověké vsi Svídna, okr. Příbram, v důsledku lesní hospodářské činnosti (foto Zdeněk Neustupný) Narušení domu č. 3 v areálu zaniklé středověké vsi Svídna, okr. Příbram, v důsledku lesní hospodářské činnosti (foto Zdeněk Neustupný)

Prezentace památky (tabule, tiskoviny, web)

Jakákoliv prezentace archeologické lokality pomocí informačních tabulí, tiskovin nebo webových stránek je nesmírně důležitou položkou v péči o její zachování pro budoucí generace. Vhodná prezentace památky buduje povědomí o skutečnosti, že archeologické lokality jsou významnou součástí historické krajiny, ve které žijeme a kterou spravujeme. Archeologická lokalita se stává součástí povědomí o této krajině v současné společnosti a věc její ochrany činí věci veřejnou.

Nový hrad u Kunratic, Praha; prezentace archeologického kontextu zaniklého hradu a reliéfu husitského obléhacího tábora (foto P. Popelářová) Nový hrad u Kunratic, Praha; prezentace archeologického kontextu zaniklého hradu a reliéfu husitského obléhacího tábora (foto P. Popelářová)

Doporučení majiteli a užitečné informace, postup při přípravě stavební či jiné akce ohrožující existenci ANMN

Prakticky na celém území ČR je možné neočekávaně zjistit archeologické nemovité a movité nálezy v jejich původním uložení, tj. v zemi. Je v zájmu každého vlastníka (správce, uživatele) pozemků, na kterých se nějaká činnost ohrožující archeologické nálezy chystá, předejít tomu, aby k tomu došlo až v průběhu stavební či jiné činnosti na ÚAN. Již v době přípravy projektu je dle platné legislativy nutné informovat o připravované akci územně příslušný Archeologický ústav AV ČR (§22., odst. 2 zákona č. 20/1987Sb.). V případě ARÚ AV ČR v Praze, je možné využít elektronického formuláře (http://www.arup.cas.cz/?cat=684). K detailní orientaci v ÚAN je vhodné využít dat SAS ČR či ADČ k určení výše rizika, že k archeologickému nálezu skutečně dojde. V případě majitelů kulturních památek lze využít bezplatné odborné pomoci NPÚ (§32., odst. f památkového zákona).

Obecně je možné konstatovat, že se vždy vyplatí již v době přípravy projektu minimalizovat zásahy do archeologicky hodnotných terénů, např. tím, že projekt v maximální možné míře respektuje již stávající trasy inženýrských sítí apod.

Každou stavební či jinou činnost ohrožující existenci nemovitých a movitých archeologických nálezů v jejich původním uložení, tj. v zemi musí dle ustanovení §22., odst.  zákona č. 20/1987 Sb. předcházet provedení záchranného archeologického výzkumu (organizací oprávněnou k provádění archeologických výzkumů, se kterou by měla být uzavřena dohoda o provedení záchranného archeologického výzkumu).

Jak se chovat na archeologické lokalitě

Návštěvník každé archeologické lokality by měl respektovat zejména skutečnost, že základním vizuálním znakem, vydělujícím archeologickou lokalitu z okolní krajiny je její terénní reliéf. Příkopy, valy, zdiva fortifikací či domů, to vše z ní činí neopakovatelnou součástí historické krajiny. Návštěvník by tedy měl respektovat především tuto skutečnost a neničit terénní reliéf např. jízdou na horském kole (přes valy a příkopy, které k tomu svádějí) či lézt po dochovaných zdivech (uvolňování kamenů a tedy destrukce zdiv).

Hamrštejn, okres Liberec; pozvolná destrukce zdiva zříceniny hradu (foto P. Popelářová) Hamrštejn, okres Liberec; pozvolná destrukce zdiva zříceniny hradu (foto P. Popelářová)

Postup při učinění náhodného nálezu

Na archeologické nálezy můžeme v krajině ČR narazit zcela neočekávaně a učinit objev dosud neznáme archeologické lokality či významného nálezu. O náhodném nálezu musí být učiněno oznámení ARÚ AV ČR nebo nejbližšímu muzeu. Toto oznámení je povinen učinit nálezce, nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž došlo k archeologickému nálezu.

Podle znění zákona pak musí být archeologický nález i jeho okolí ponechány beze změny až do prohlídky odborníkem, a to nejméně po dobu pěti pracovních dnů po učiněném oznámení (§23., odst. 2 a 3 zákona č. 20/1987Sb.). Pokud je to možné, je vhodné na místě archeologického nálezu nebo při zjištění narušení archeologické nemovité památky alespoň fotograficky zachytit podobu místa nálezu. V případě, že k poškození dojde při stavební činnosti, by měl být upozorněn odpovědný pracovník stavebníka na svou zákonnou povinnost zajistit realizaci záchranného archeologického výzkumu a požádán o to, aby v místě nálezu nevykonával žádné práce až do doby, kdy se na místo dostaví archeolog. Okamžitá, byť neprofesionální, fotografická dokumentace může být velmi důležitá právě v okamžiku, kdy se stavba rozhodne zákon nerespektovat a archeologické památky zničit.

Jen velmi zřídka jsou nalézány tzv. poklady, které představují např. mincovní nálezy, ale také depoty bronzových či železných artefaktů. Za jejich nález, který bude řádně oznámen a zachráněn, pak může být přiznána příslušnými krajskými úřady odměna (§23., odst. 4–5 zákona č. 20/1987Sb.), a to do výše 10 % kulturně historické hodnoty nálezu či drahého kovu.

Poškozování a ničení archeologických nálezů může být posuzováno:

  1. jako přestupek dle §35 zákona o státní památkové péči č. 20/1987Sb., v platném znění, a sankcionováno pokutou až do výše 4.000.000 Kč, přičemž záleží, kdo jej uděluje – obecní úřad 2.000.000 a Krajský úřad pak do výše 4.000.000 Kč (§35 se týká pro podnikání a §39 pak fyzických osob). Hodnota, o kterou bylo archeologické kulturní dědictví ČR ochuzeno, představuje však často finanční částky výrazně přesahující tuto možnou sankci.
  2. jako možný trestný čin ničení a poškozování cizí věci (§228 zákona č. 40/2009Sb.), případně jako krádež (§205 zákona č. 40/2009Sb.).

Z hlediska kulturní hodnoty archeologických nálezů ale žádná finanční částka nebo jiný udělený trest nevyváží hodnotu již jednou pro vždy zničených archeologických nálezových situací, artefaktů a informací o životě našich předků!