Přejít na: Obsah | Levý blok | Konec stránky

Točník – hrad (zřícenina)

Čechy | Středočeský kraj | okres Beroun | hrad | národní kulturní památka, ve správě NPÚ
ZebrakTocnik 01-119 160x118

Hrad Točník se řadí mezi nejrozsáhlejší zříceniny v Čechách. Představuje monumentální architekturu doby Václava IV., jejíž velkorysý rozmach byl ztlumen politickým neklidem počátku 15. století a zcela přerušen husitskými válkami. Točnický hradní areál zůstal zachován jen v torzu, ale jeho architektonická výmluvnost, starobylost a romantičnost, podtržená dominantní polohou v krajině, má neobyčejně silnou působivost.

Přístupová cesta do hradu je přes hradní příkop po novém dřevěném mostě, který byl vystavěn na místě původního. Přes první nádvoří s provozní budovou se zalomenou cestou prochází gotickou věžovou branou s fortnou pro pěší k druhému nádvoří. Od brány druhého nádvoří je zřejmé základní členění hradu: na levé straně je tzv. vnitřní hrad, kterému vévodí královský palác, napravo od brány se tyčí mohutná budova velkého (purkrabského) paláce, přímo naproti na nejvyšším místě hradiště je torzo hradní věže. Na druhém nádvoří směrem ke královskému paláci je hradní studna, která byla vytesána ve skále kutnohorskými havíři v roce 1530 do hloubky 72 metrů. Funkce sousedního stavení, z něhož se dochovalo nepatrné torzo, není známá. Původním vstupním portálem se prochází do sklepů královského paláce. V rohu místnosti je šachta pro šnekové schodiště, které spojovalo toto sklepení s přízemím a 1. patrem paláce.

Na nádvoří vnitřního hradu stojí budova strážnice, tzv. malého paláce. Na budovu strážnice navazují skalní komůrky, ve kterých bývaly sklady a později také vězení. Dvorní průčelí královského paláce si zachovalo z velké části původní gotickou podobu, kromě zazděných okenních a dveřních otvorů. Celé přízemí královského paláce mělo hospodářský charakter. První místnost v řadě je černá kuchyně s otevřeným ohništěm a náznakovým vybavením. Sousední trojlodní místnost je zaklenutá valenými klenbami, z tohoto prostoru se původně rozbíhaly komunikace do ostatních částí paláce. Na jižním parkánu jsou zbytky obytného stavení ze 16. století – zděné pilíře, velká okna v jižní hradbě. Portálem umístěným na východní straně terasy se vchází do 2. patra královského paláce. Ve vstupní síni s pozdně renesančním trámovým stropem jsou znaky zemí, kterým král Václav IV. vládl. Tato jedinečná díla středověkých kameníků byla původně osazena do průčelí vstupní brány na 1. nádvoří hradu. Kopie těchto znaků jsou osazeny na západní bráně z roku 1524.

Velký sál královského paláce je zaklenutý čtyřmi poli křížových žebrových kleneb nesených na konzolách, z nichž se dochovaly dvě, zdobené kadeřavým listem. Je to nejvýznamnější prostor hradu, který původně sloužil reprezentačním účelům. V roce 1733 byl sál přeměněn v barokní kapli zasvěcenou sv. Bartoloměji. Stavební zásahy související s touto proměnou funkce prostoru jsou patrné v detailech střídmé výzdoby stěn. Jediným dochovaným exponátem z původního vybavení hradu je velká okovaná gotická truhla, ve které snad byla uchovávána část státního pokladu.

Následující dvě místnosti náležely k soukromým komnatám krále. První patrně sloužila jako jídelna a šnekovým schodištěm skrytým za dveřmi byla spojena s kuchyní a sklepem paláce. Jídelna má původní nepravidelnou křížovou klenbu, krb a renesanční omítky. Královská ložnice je řešena obdobně jako sousední jídelna, má opět zachovanou křížovou klenbu a krb. Šnekové schodiště vede do 2. patra paláce, kde jsou dvě obytné komnaty královny a rozlehlý renesanční sál otevřený do krovu. Kolem hranolové věže a kolem strážnice se prochází na 2. nádvoří k velkému paláci.

Velký palác má dvorní průčelí zdobeno sgrafitovou výzdobou z konce 16. století a nově zrekonstruovanou střechu. Přízemí paláce bylo rozděleno na tři trakty a v celém prostoru 1. patra se rozprostíral největší český hradní sál 14. století. Nejvyšší podlaží obsahovalo obytné místnosti. Ve dvoulodním sklepení paláce bývaly konírny, nyní je tento rozsáhlý prostor příležitostně používán také ke komerčním účelům. Ve výběhu v hradním příkopu žijí dva medvědi brtníci.

Romantická kulisa hradu přímo vybízí k pořádání rozmanitých kulturních akcí a programů. Pořádají se zde středověké jarmarky, ukázky dobové zábavy, hudba, tanec, dílny, kuchyně, soutěže.

Kontakt

Státní hradu Točník
Točník 1
267 51 Zdice
tel. +420 311 533 202
e-mail: tocnik@npu.cz

Informace o památce

Více informací


Historie

Na jihozápadním okraji křivoklátských lesů, na staré zemské stezce, která spojovala Prahu s Bavorskem, se jako výrazná dominanta krajiny tyčí silueta hradu Točník. Hrad byl založen českým králem Václavem IV., synem Karla IV. Po požáru svého hradu Žebrák v roce 1395 se Václav IV. rozhodl vybudovat na stejném skalním hřebeni nové reprezentativní a bezpečné sídlo. Stavba hradu probíhala pravděpodobně v letech 1398–1401.

Monumentální budova královského paláce byla postavena v rozporu s dosavadním schématy hradní architektury na samém okraji hradního příkopu a plnila také obrannou funkci. Význam hradu potvrzoval heraldický vlys se znaky zemí Koruny české a Svaté říše římské, na obou stranách vlysu byl oblíbený motiv a znak Václava IV. – ledňáček. Dalším dokladem výjimečného postavení Točníku mezi královskými sídly dokládá skutečnost, že v roce 1400 sem Václav IV. uložil část královského pokladu a v roce 1409 se zde projednával spor o pražskou univerzitu a byl vyhlášen Dekret kutnohorský.

Po roce 1413 dával král již přednost novému hradu Wenzelštejn u Kunratic; rovněž jeho nástupce král Zikmund nejevil o Točník velký zájem. Smrtí Václava IV. přišel hrad také o královský poklad a byl zastaven. Při obléhání husity v letech 1425 a 1430 nebyl dobyt, ale následně mu po stavební stránce stavební nebyla věnována žádná péče.

Hrad postupně střídal držitele a teprve za Jana z Vartenberka byla v letech 1534–1543 provedena první etapa renesančních úprav. Ze západní strany byl proražen nový vstup do hradu s předsunutým opevněním a přímo v hradním areálu byla vyhloubena studna.

Krajířové z Krajku se věnovali hledání pověstného hradního pokladu na blízkém Žebráku více než údržbě sídla. A tak na vartenberské úpravy navázal až Jan starší z Lobkowicz. Tento rod držel panství do roku 1594 a za jeho správy byla provedena sgrafitová výzdoba velkého paláce, příčného křídla a věže. Poté co byl Točník zabrán královskou komorou, byl spravován hejtmany ze zbirožského zámku. Pod touto téměř třistaletou držbou Točník definitivně přišel o své významné postavení a ztratil se tím také zájem o jeho nákladnou údržbu. Sloužil jako vězení pro zločince a v průběhu třicetileté války jako útočiště místního obyvatelstva. Od roku 1674 se na hradě zdržoval jen hlídač.

Hradní areál nezadržitelně chátral, pod střechou zůstal pouze královský palác, jehož velká síň byla v roce 1733 přebudována na kapli a zasvěcena sv. Bartoloměji. Tím byla zachráněna alespoň nejcennější část hradu. V 19. století byla romantická zřícenina středem zájmu národních buditelů a výtvarných umělců.

V roce 1868 odkoupil panství německý podnikatel H. B. Strousberg a dále přešel hrad Točník jako součást zbirožského panství do majetku Colloredo-Mansfeldů, kteří jej v roce 1923 postoupili Klubu českých turistů. Od roku 1953 je hrad ve státní správě.


Metadata ke zprávě

Adresa
Hrady Žebrák a Točník, Točník č. 1, 267 51 Zdice
Telefon
+420 311 533 202
E-mail
Majitel, správce
Majitel: ČR. Správce: NPÚ, ÚPS v Praze
Web památky
Typ majitele
státní majetek
Pracoviště NPÚ
NPÚ, ÚPS v Praze
číslo
152
Galerie fotografií

Točník - hrad /zřícenina/

dne
13. 8. 2011
Možnosti řazení
|< < 1 2 >|

Exteriér

dne: 13. 8. 2011

Exteriér

dne: 13. 8. 2011

Exteriér

dne: 13. 8. 2011

Exteriér

dne: 13. 8. 2011

Exteriér

dne: 13. 8. 2011

Celkový pohled

dne: 13. 8. 2011

Celkový pohled

dne: 13. 8. 2011

Celkový pohled

dne: 13. 8. 2011

Celkový pohled

dne: 13. 8. 2011

MEDVĚDI NA HRAD!

dne: 21. 11. 2013
foto: David Bruner 2013
|< < 1 2 >|
Památka na mapě
Vyhledání cesty
Diskuse o památce

Příspěvky v diskusi

Počet příspěvků: 0

Možnosti řazení
Seřadit vzestupně
Přidat nový příspěvek
obnovit