Přejít na: Obsah | Levý blok | Konec stránky

Trosky – hrad (zřícenina)

Čechy | Liberecký kraj | okres Semily | hrad | národní kulturní památka, ve správě NPÚ
Trosky01 188x127 160x108

Bizarní zřícenina gotického hradu, založeného koncem 14. století pány z Vartenberka, se stala hlavním symbolem celého Českého ráje. Vybudování hradu na dvou strmých čedičových skaliscích učinilo z Trosek nedobytný hrad – dobýt se jej nepodařilo ani husitům. Při prohlídce má návštěvník možnost seznámit se nejen s bohatou historií hradu a jeho stavebním vývojem, ale může také vystoupat na hradní věž Baba či na vyhlídku pod věží Panna: obě místa skýtají jedinečné výhledy na široké okolí. Během července a srpna bývají prohlídky zpřestřeny ukázkami chovu a výcviku dravých ptáků.

Prohlídka areálu státního hradu Trosky je samostatná, bez průvodce, a zahrnuje výstup na věž Baba a na vyhlídku pod věží Panna. Pro hromadné skupiny lze po předchozí dohodě se správou objektu v červenci a v srpnu průvodce zajistit.

Prohlídku Trosek lze spojit s návštěvou nedalekého státního zámku Hrubý Rohozec a státního zámku Sychrov (další hrady a zámky Libereckého kraje: Bezděz, Frýdlant, Grabštejn, Lemberk a Zákupy)

Kontakt

Státní hrad Trosky
512 63 Rovensko pod Troskami
tel. +420 481 313 925
e-mail: trosky@npu.cz

Informace o památce

Více informací


Historie

Základ hradu tvoří velice zajímavý a ojedinělý skalnatý útvar sopečného původu. Dva lávové sopouchy vyvřely z nitra země v době třetihor. Následná eroze splavila hlínu, písek a ostatní měkké horniny a obnažila tento útvar do dnešní podoby. Celek je světovou přírodní raritou.

Založení hradu spadá až do pozdního středověku – přibližně mezi roky 1380 až 1390, kdy majitel zdejšího panství Čeněk z Vartemberka využil přirozené obranné vlastnosti čedičových skal. Na hřebenu mezi oběma vrcholy založil vnitřní hrad s obytnými paláci a na vrcholu obou skal pak nechal vybudovat obranné, ale zároveň obytné věže. Na nižší, nazývané pro rozložitější vzhled Baba, stávala šestiboká dvoupatrová stavba přístupná z paláce ze severní strany. Na vyšším a štíhlejším vrcholu nazývaném Panna stával palác obdélníkový, původně třípatrový, v jehož prostoru byla prý i hradní kaple.

Výrazné výškové uspořádání staveb (relativní převýšení Panny oproti prvnímu nádvoří je asi 57 metrů, Baby asi 47 metrů) umožnilo vybudovat systém obrany v nedostupnosti a dokonalém kruhovém přehledu vnitřního hradu, jeho svahů i dalekého okolí. Paláce obývané pouze ve vrchních partiích poskytovaly ve spodních částech dostatečné skladovací prostory pro uložení zásob na doby obléhání. Vodu shromažďovala vlastní, asi 30 metrů hluboká studna na prvním nádvoří a na Panně byly ve skále vybudované důmyslné cisterny na dešťovou vodu. Pod hradem se údajně  dále nacházejí rozsáhlá sklepení a v bludišti pískovcových skal a trhlin jeskynní prostory s jezírky, dnes nepřístupné, ústící patrně v jeskynním systému zvaném Sklepy (skalní město Apolena nedaleko pod hradem).

Vlastní systém tří obranných pásů tvořily hradby 1,5 až 2 metry široké a až 15 metrů vysoké. Všechna nároží jsou armována pískovcovými kvádry. Za vstupní branou jsou zbytky bývalého purkrabství, strážnice, kde ještě kolem 19. století byly zbytky krbu. Tento prostor prvního nádvoří, tzv. vnějšího hradu, sloužil i jako menší hospodářské zázemí. Druhou, tzv. kulisovou branou jsme prošli do prostoru vnitřního hradu, kde u jižní zdi stávaly konírny a po stranách menší obytné budovy. V místě nového schodiště na věž Baba stál vysoký dřevěný palác, kterým se vystoupalo až do vrchního kamenného paláce vytápěného původně kachlovými kamny. Vlevo z tohoto nádvoří byl přístup po kamenných schodech malou brankou pro pěší do nejlépe chráněné části hradu, dnes se zbytky hlavního paláce. Ten byl původně podélně dělený, s trámovými stropy, čtyřpatrový, s viditelnými zbytky děr jednotlivých podlaží. Na vrchu jsou patrné zbytky oken s kamenným ostěním a sedátky pod okny. Vybudované točité schodiště vzniklo v prostoru pravého paláce v letech 1841–1843.

Zakladatel hradu Čeněk z Vartemberka pocházel z mocného rodu severočeských Markvarticů, jejichž majetek tehdy sahal od pohraničních hvozdů až po Jičín. Ke konci života se zadlužil (patrně i stavbou hradu) tak, že roku 1394 musel své panství Nový Bydžov a Trosky postoupit králi Václavu IV., svému největšímu věřiteli, jenž hrad po čtyřech letech prodal mocnému rodu Bergovců. Na Troskách hospodařili až do roku 1455, kdy poslední z rodu, Jan, prodal panství Janu Zajíci z Hasenburka, majiteli nedaleké Kosti. V této době byl hrad plně funkční, obýván a sloužil jako mocná pevnost, která nikdy nebyla vojensky dobyta – ani roku 1424, kdy ho krátce obléhal Žižka, ani roku 1428, kdy k hradu po požáru Baby přitáhli sirotci. Bergovci coby tvrdí katolíci v této obě pevně vládli celému okolí.

Zajímavá příhoda se udála někdy koncem roku 1437 nebo počátkem roku 1438, kdy se hradu lstí zmocnila loupeživá cháska pod vedením rytíře Šofa a jeho druha Švejkara. Ti se zde na hradě potom s posádkou asi 200 mužů ubránili i zemskému vojsku a terorizovali odsud okolí až do roku 1444, kdy se donuceni okolnostmi museli hradu vzdát. V době, kdy hrad patřil Janu Zajíci, ztrácel postupně na své důležitosti. Panstvo pobývá spíše na Kosti a hlavně na pohodlné Hrubé Skále.

Roku 1497 přešly Trosky do majetku Šelmberků, roku 1524 na Bibrštejny, 1551 na Lobkovice – až je roku 1559 kupuje Jindřich ze Smiřic. Sláva hradu v této době definitivně končí. Smiřičtí přestavují hrad Skála (dnes Hrubá Skála) na pohodlné sídlo a odtud spravují celý kraj. Za jejich éry doznal poměrně velkého hospodářského rozkvětu. Smiřičtí zakládají rybníky, ovčíny, pivovary, chmelnice a pro okolní vesnice je to doba klidu a míru.

Za třicetileté války byl majitelem panství Albrecht z Valdštejna a i po jeho smrti zůstaly Trosky v majetku rodu, a to až do roku 1821. Tehdy hrad získal nový majitel – Jan Lexa z Aehrenthalu. Ten je typickým představitelem nově nastupující zbohatlické generace podnikatelů. Kupuje nejen celé panství s Troskami, Hrubou Skálou a Valdštejnem, ale i šlechtické tituly hraběte a rytíře. Ovlivněn romantismem té doby zachraňuje mnohé památky na svém panství, opravuje je i upravuje, někdy však bohužel méně citlivě. Z této doby pochází na Troskách vyhlídková věž, postavená z materiálu zbořené čelní stěny obytných paláců a sklepení. Velkolepě plánovaná stavba však zůstala nedokončena, přerušena předčasnou smrtí stavitele. Ale i tak mnozí básníci, malíři a romantici, okouzlení vyhlídkou na širý kraj, učinili torzo hradu nesmrtelným.

Roku 1925 přechází hrad do vlastnictví státu, v jehož majetku zůstal až do dnešních dnů. První větší opravy v této době provádí Klub českých turistů (třicátá léta), ale ke skutečně odborným a rozsáhlým zabezpečovacím pracím a údržbě hradu došlo až ve druhé polovině 20. století. V letech 1999–2000 se vybudováním impozantního schodiště na Babu uzavřela další etapa oprav a rekonstrukcí. Precizní stavba, inteligentně vklíněná mezi skály, dokonalost technického řešení, to vše dokazuje um českých rukou a hlav a navazuje na dovednost předků, kteří vystavěli tento osmý div světa.


Metadata ke zprávě

Adresa
512 63 Rovensko pod Troskami
Telefon
+420 481 313 925
E-mail
Majitel, správce
Majitel: ČR. Správce: NPÚ, ÚPS na Sychrově
Web památky
Typ majitele
státní majetek
Pracoviště NPÚ
NPÚ, ÚPS na Sychrově
číslo
154
Galerie fotografií

Trosky - hrad /zřícenina/

dne
15. 8. 2011
Možnosti řazení

Celkový pohled

dne: 15. 8. 2011

Celkový pohled

dne: 15. 8. 2011

Celkový pohled

dne: 15. 8. 2011

Celkový pohled

dne: 15. 8. 2011

Výhled z hradu

dne: 15. 8. 2011

Exteriér

dne: 15. 8. 2011

Exteriér

dne: 15. 8. 2011
Památka na mapě
Vyhledání cesty
Diskuse o památce

Příspěvky v diskusi

Počet příspěvků: 0

Možnosti řazení
Seřadit vzestupně
Přidat nový příspěvek
obnovit