Přejít na: Obsah | Levý blok | Konec stránky

Krásné Březno – kostel sv. Floriána

Čechy | Ústecký kraj | okres Ústí nad Labem | kostel, kaple.. | národní kulturní památka, ve správě NPÚ
Florian_detail_zehnani

Jednolodní kostel sv. Floriána, postavený ve stylu saské renesance z přelomu 16. a 17. století, je součástí významného zámeckého komplexu vystavěného v době renesance a baroka. Vznikl jako soukromá luteránská kaple Panny Marie pro zámeckou rodinu a čeleď, k zasvěcení sv. Floriánovi došlo až se zřízením římskokatolické farnosti Krásné Březno v roce 1897. Nejhodnotnější částí mobiliáře je zcela unikátní původní hlavní oltář s alabastrovými reliéfy z počátku 17. století: ústředním motivem oltáře je nezvykle rodokmen Ježíše Krista.

Nádherná žebrová síťová klenba v kostele cituje o sto let starší stavební tradici, diamantové portály jsou naopak typickým znakem (nejen saské) renesance; patrové empory odkazují k luteránskému vyznání majitelů panství rytířů z Bünau. V roce 2008 byl kostel prohlášen za národní kulturní památku, nově prošel celkovou obnovou, jejíž součástí bylo zhotovení nových zvonů. Kostel je jediný zpřístupněný objekt ve správě NPÚ, ÚOP v Ústí nad Labem. Objekt nemá bezbariérový přístup (vede do něj 5 schodů) a součástí prohlídky je též expozice o historii a současnosti kostela v 1. podlaží.

Informace o památce

Více informací

Kontakt

Kostel sv. Floriána
Podmokelská 1
400 07 Ústí nad Labem – Krásné Březno
tel. +420 472 704 800
e-mail:
florian@npu.cz

 


Otevírací doba

Prohlídky kostela jsou možné pouze s průvodcem.

duben–září:
• sobota 10–15 hod.*
• neděle a svátky 10–16 hod.*
• pondělí 10–15 hod.* (červenec–srpen)
• ostatní pracovní dny pouze na objednání
říjen–březen: pouze na objednání

Poslední prohlídka začíná hodinu před uzavřením.
Zakoupením vstupenky se návštěvník zavazuje dodržovat
návštěvní řád kostela.







dospělí 50 Kč
děti (6–15 let)
studenti (15–26 let, průkaz studenta),
důchodci, ZTP, ZTP-P, FOD

35 Kč
děti do 6 let (evidenční vstupné) zdarma
rodinné vstupné (2 dospělí + nejvýše 3 děti do 15 let) 135 Kč
školní skupiny (celková cena)
– pedagogický doprovod zdarma (max. 2)

200 Kč
hromadné výpravy (cena za osobu)
– dospělí nad 20 osob

40 Kč
Vstupné na kulturní akce se stanovuje zvlášť
poplatek za fotografování při prohlídce*
(bez blesku a bez stativu)
50 Kč
poplatek za filmování při prohlídce*
100 Kč
* Profesionální záznam, např. pro komerční účely,
poskytuje NPÚ jen na základě licenční smlouvy
Platba v hotovosti, eura nepřijímáme.

Dostupnost

  • městskou dopravou: linky č. 5, 51, 56, 57, 58 a 59 z Ústí nad Labem, zastávka Krásné Březno, 150 metrů pěší chůze
  • vlakem: stanice Ústí nad Labem - Sever, 350 metrů pěší chůze
  • autem: Ústí nad Labem – Krásné Březno, ul. Na Sklípku, parkoviště na východ od vstupu do kostela, 150 metrů pěší chůze
  • Prosíme návštěvníky, aby respektovali dopravní omezení v okolí kostela.

Svatby

Svatba (pouze církevní): základní platba (max. 60 min., bez výzdoby, bez hudeb. doprovodu) 3000 Kč bez DPH

Civilní svatební obřady a společenská setkání je možné uspořádat v přilehlých prostorách zámku Krásné Březno (atrium, přednáškový sál, výstavní prostory)

 


Historie

ÚOP v Ústí nad Labem

Výstavba kostela sv. Floriána v Krásném Březně je prameny doložena mezi roky 1597–1606. V tomto období nechal míšeňský šlechtic Rudolf z Bünau, majitel tehdejšího panství Blansko, podle záznamů vystavět při březenském zámku rodinou kapli, dedikovanou v té době Panně Marii. Průtahy ve výstavbě byly způsobeny zákazem dostavby kaple císařem Rudolfem II., a to na základě stížnosti katolického kněžstva k pražskému arcibiskupství. Po zdlouhavých jednáních, do nichž přímluvou za dostavbu kostela zasáhl na přání Rudolfa z Bünau i saský kurfiřt Christian II. Saský, bylo dokončení stavby povoleno s následujícími podmínkami: formální statut stavby bude změněn z kostela na zámeckou kapli, k novému církevnímu stánku nevznikne nové obročí a bohoslužby, konané pouze pro zámeckou rodinu a čeleď, povede kněz ze saského Wesensteinu, který sem bude pouze dojíždět a nebude se na zámku trvale zdržovat.

K výstavbě se váže také zmínka o kameníku Hansi Bogem z Pirny, který byl s největší pravděpodobností autorem klenby a empor v interiéru kostela, zatímco obvodové zdivo se zdobnými detaily vybudovala skupina anonymních kameníků, původem snad ze Saska. Klenba zhotovená Bogem typově odpovídá síťové klenbě se vzdutými kápěmi, jejíž vzhled evokuje ohnutý renesanční kazetový strop. Růžice ve stycích žeber odkazují na mariánskou dedikaci kaple.

Zvenčí byl kostel od počátku omítaný, světlou základní plochu členily červeně polychromované římsy a portál, doplněné o rýsované nároží opěráků. Interiér členily empory, v době vzniku koncipované do dvou výškových úrovní. Těsně pod klenbou je horní patro, jež vzhledem k výzdobě čelní strany zřejmě sloužilo šlechtě, která na emporu přicházela schodišťovou věží při jižním průčelí zámku. Čeleď z horního patra sestupovala drobným schodištěm na nižší empory, uspořádané do tvaru písmene U. Pro příchod kněze byla určena úzká spojovací chodba vycházející z prvního patra zámku a ústící portálem v jižní stěně přímo do presbytáře. Protilehlý portál zpřístupňoval schodiště na kazatelnu při severní straně vítězného oblouku. Samostatnou část kostela tvořila mohutná zvonová věž v ose západního průčelí, která obsahuje šnekové schodiště, po němž se vystupuje do prostoru nad klenbou kostela (v minulosti sloužil snad jako archiv, škola nebo knihovna) a které dále směřuje do makovice věže, kde byly až do 90. let 20. století renesanční zvony, ulité v roce 1601.

Vnější i vnitřní úprava kostela odpovídá stylu tzv. saské renesance. Tento specifický architektonický a umělecký styl je v architektuře spojen s krátkým obdobím 16. století, kdy v severozápadních Čechách působila řada šlechtických rodů ze Saska, které si s sebou přinesly kulturní tradici ze své vlasti. V případě kostelů jej lze charakterizovat jako záměrné míšení gotických prvků a stavebních postupů s renesančními principy, v pozdější době přelomu 16. a 17. století je možné hovořit o záměrném „historismu,“ kdy jde o pouhou nápodobu gotického výrazu architektury. Specifikem stavebních děl saské renesanční šlechty je také jejich výrazně luterská náboženská orientace, promítající se předně do vybavení kostelů, jako byly oltáře, kazatelny, křtitelnice, epitafy. V Krásném Březně je luterské vyznání zadavatelů stavby prezentováno předně prostřednictvím dochovaného oltáře z doby kolem roku 1606. Pískovcový korpus doplněný mramorovými prvky zdobí soubor alabastrových reliéfů s náměty ze života Ježíše Krista. Ústřední reliéf zpodobňuje poměrně nezvyklý motiv stromu Jesse, tedy rodokmenu Krista, začínající u Jesseho, otce krále Davida. Otázka autorství oltáře není ještě zcela uspokojivě dořešena, tradičně je připisováno freiberskému sochaři Tobiáši Lindnerovi. Oltářní reliéfy doprovázel na staré dřevěné kazatelně soubor 17 alabastrových reliéfů s pašijovými výjevy od truhláře Konráda Seiferta z roku 1604. V interiéru se dochoval pouze klobouk s alabastrovou postavičkou anděla ve vrcholu; řečniště kazatelny, nesené dřevěnou sochou anděla, bylo spolu s reliéfy sejmuto v roce 1887. Pašijový cyklus, stejně jako reliéfy na oltáři, v sobě odráží základní orientaci na ústřední roli Ježíše Krista v luteránské věrouce – pouze víra ve spásonosnou oběť Krista na kříži přináší naději na posmrtnou spásu duše, nikoliv modlitby, přímluva svatých či odpustky.

Vybavení kostela doplňovaly renesanční varhany na jižním rameni dolního patra empor. Z nich se dochovala pouze malovaná skříň nástroje, dnes stejně jako reliéfy z kazatelny umístěná ve sbírkách muzea v Ústí nad Labem.

V této podobě, pravděpodobně pouze s drobnými úpravami a opravami, přetrvával kostel zřejmě až do počátku 18. století. Kolem roku 1714 došlo patrně v důsledku navýšení terénu k přizvednutí portálu hlavního vstupu do kostela v severním průčelí lodi. V reakci na to muselo být posunuto o 92 cm výše severní rameno nižší empory v interiéru lodi. Sloupky empory byly podloženy podstavci a v síle zdi lodi bylo vybudováno samostatné schodiště na emporu. Vstupovalo se na ně z obdélné klenuté předsíně, která byla nově přistavěna před hlavní vstup. Druhou výraznou stavební změnou na počátku 17. století bylo rozšíření spojovacího krčku mezi presbytářem a zámkem. Chodba byla rozšířena v přízemí o celý jeden přiložený trakt, nad ním pak bylo nadstaveno široké patro, přimykající se k jižnímu boku presbytáře, v němž vznikla oratoř, otevřená do kostela širokým stlačeným obloukem s balustrádovým zábradlím. Přestavbu kostela zřejmě zadával tehdejší majitel panství Johann Ludwig Richard Cavriani.

Další výraznou a časově poměrně spolehlivě zachycenou změnu ve stavební podobě kostela lze datovat k roku 1783. Tehdy došlo po mohutné bouři k sesuvu půdy kolem kostela a tím k druhému výraznému zvýšení terénu. Nárůst terénu byl tak mohutný, že bylo nutné řešit komunikační systém celého kostela, zejména situaci u hlavního vchodu. Terén po záplavě pravděpodobně zahltil předsíň před hlavním vchodem, takže byla zbořena a náplava kolem hlavního portálu odkopána. Do úzkého výkopu bylo vloženo schodiště sestupující k portálu hlavního vstupu. Vzhledem k tomu, že došlo k zaslepení vstupu na emporu při severní stěně interiéru kostela, byl otevřen náhradní vchod přes dolní polovinu okenního otvoru lodi, jehož parapet se dostal na úroveň okolního terénu. Mezi parapet a úroveň podlahy empory bylo vloženo krátké točité schodiště a otvor zakryt dveřní výplní. Navýšení terénu zřejmě znemožnilo užívání schodišťové věže na nejvyšší úroveň empor kostela, proto byl zazděn vstup ze schodišťové věže, která se tak stala nepřístupnou. Vstup na nejvyšší úroveň byl vyřešen prolámáním nového vchodu ze zvonové věže.

Po zániku původního vstupu na nejvyšší patro empory vznikla nutnost řešit přístup na nejnižší etáž, proto došlo k probourání východní poloviny okenního otvoru v jižním průčelí lodi. Průčelí bylo zakryto konstrukcí obdélné dispozice, která se o kostel opřela pultovou střechou. Komunikačně byl přístavek spojen přes dveřní otvor s prostorem pod jižní barokní oratoří v krčku. Tím byla stavební úprava kostela v této fázi ukončena. V roce 1788 byl založen hřbitov u západního průčelí kostela a v roce 1794 byl na kostele vyměněn krov, který zde existoval až do roku 1986, kdy byl nahrazen nynější konstrukcí.

Následující stavební úpravy spadají až do roku 1887. Tehdejší majitelé panství Malvína a Heinrich Kolowrat-Krakowsky-Nowohradsky nechali renovovat interiér kostela v duchu novostylové úpravy. Nejvýrazněji se projevila na kazatelně: dřevěnou renesanční kazatelnu nahradila kamenná, vyvedená v neorenesančním duchu a sladěná s ponechaným dřevěným kloboukem renesanční předchůdkyně. Pro sjednocení výrazu interiéru kostela byla osazena do presbytáře nová chórová přepážka se schematizovaným vybíjeným ornamentem na sloupcích jednotlivých polí zábradlí, který se jakožto jednotící prvek opakuje také na nově pořízených podstavcích pod toskánskými sloupky severní kruchty, jež nahradily starší podezdění. Společně se stavebními úpravami došlo také k poslední změně komunikačního systému kostela. Uzavřen byl vchod na jižní emporu přes okenní otvor, přístup napříště umožňovalo krátké jednoramenné schodiště v interiéru kostela, vystupující ze schodiště při hlavním vstupu. Roku 1896 došlo k výměně renesančních varhan, nový nástroj byl instalován do čela empor v západním závěru lodi.

Úpravy kostela pokračovaly rokem 1901, kdy došlo k rozšíření sakristie. Následovaly drobné udržovací a provozní práce jako zavedení plynového osvětlení, opravy krovů a střech atd. V roce 1924 byla na severní zdi kostela osazena pamětní deska padlým v první světové válce. V té době byla interiérovou cihlovou plentou se vzduchovými kanály řešena zvýšená vlhkost pronikající do zdiva, způsobená zmíněným navýšením okolního terénu.

Další oprava kostela započala v roce 1985 a pokračovala až do roku 1991. Během ní došlo k výměně krovu nad lodí, nad presbytářem a ve věži. Výměna byla spojena s vyztužením koruny pomocí železobetonového věnce. Veškeré opravy z tohoto období však byly spíše menšího rozsahu a nevedly k rehabilitaci stavu chátrajícího kostela. Stav změnilo až generální restaurování stavby v letech 2012–2013, během něhož byla stavba podrobně zdokumentována a na základě výsledků průzkumu citlivě restaurována. Součástí úpravy stavby bylo také restaurování vnitřního vybavení, instalace nových varhan a ulití nových zvonů, které nahradily renesanční zvony zničené v 90. letech 20. století.

(Zpracováno podle publikace Kamila Podroužka, Táni Nejezchlebové a Jana Leibla Kostel sv. Floriána v Ústí n. L. - Krásném Březně, stavebněhistorický průzkum, kterou vydalo NPÚ, ÚOP v Ústí nad Labem v roce 2010)

 


Služby

Turistické předměty zakoupíte:
• v kostele před prohlídkou
• v recepci zámku v úředních hodinách pracoviště NPÚ (8–15 hod.)

Mše svatá

  • Každou sobotu od 16 hodin, podrobnosti naleznete na kostelní vývěsce.

Pronájmy

  • Pohřeb (pouze církevní) základní platba (max. 60 min., bez výzdoby, bez hudeb. doprovodu): 1000 Kč bez DPH
  • Pronájem kostela pro hudební vystoupení* podmínky dle ústní dohody
  • Pronájem kostela k předání VŠ diplomů a jiných ocenění* podmínky dle ústní dohody
  • * Slavnostní obřady a různá setkání lze též konat v přilehlých prostorách zámku Krásné Březno (atrium, přednáškový sál, výstavní prostory).

     


Metadata ke zprávě

Adresa
ul. Na Sklípku, 400 07 Ústí nad Labem - Krásné Březno
Telefon
(+420) 472 704 800
Majitel, správce
Majitel: ČR. Správce: NPÚ, ÚOP v Ústí nad Labem
Typ majitele
státní majetek
Pracoviště NPÚ
NPÚ, ÚOP v Ústí nad Labem
číslo
217
Památka na mapě
Vyhledání cesty
Diskuse o památce

Příspěvky v diskusi

Počet příspěvků: 0

Možnosti řazení
Seřadit vzestupně
Přidat nový příspěvek
obnovit