Přejít na: Obsah | Levý blok | Konec stránky

Březnice – zámek

Čechy | Středočeský kraj | okres Příbram | zámek | národní kulturní památka, ve správě NPÚ
Březnice-zámek 160x108

Březnická zámecká expozice prezentuje v dispozičně rozmanitém objektu jeho historii na kvalitních sbírkových fondech jeho význačných majitelů, pocházejících ze všech slohových období od renesance po druhou polovinu 19. století. Na zámku je možné zhlédnout v prvním okruhu například tzv. africký salon a renesanční jídelnu i interiéry z 18.–19. století. Dále je možné navštívit zámeckou zbrojnici a hodovní sál s lošanskou knihovnou. Zajímavá je i raně barokní kaple a zámecký park. Mezi další expozice patří Galerie Ludvíka Kuby.

V zámku jsou pro veřejnost zpřístupněny dva okruhy:

I. okruh propojuje soukromé pokoje s reprezentační částí. Na trase je možno zhlédnout řadu významných portrétů z rodových galerií i stylové zařízení, postihující dobu Kolovratů a Palffyů, a obsáhlou sbírku afrických trofejí.

II. okruh je věnován zámeckým sbírkám: v nejstarší, gotické části je soustředěna sbírka chladných a palných zbraní, patřící k nejvýznamnějším ve středních Čechách. Jde o soubor tyčových zbraní českého původu a loveckých pušek Hanuše z Kolovrat.

Kontakt

Státní zámek Březnice
262 72 Březnice 24
tel. +420 318 682 179
e-mail: breznice@npu.cz
www.zamek-breznice.cz

Informace o památce

Více informací


Historie

Počátky malebného březnického zámku sahají hluboko do minulosti. Jeho vznik je spojen s jedním z nejstarších českých rodů, s rodem Buziců, kteří svůj původ odvozovali od bájného Bivoje, doložen je před polovinou 13. století Budislav, rádce krále Václava I. Původní gotická tvrz byla tvořena obvodovou zdí, dvoupatrovým obytným palácem a jednopatrovou budovou, ve zbytcích je zachována dodnes ve zdivu renesančního zámku. Okrouhlá dispozice objektu byla respektována všemi stavebníky. Březnický zámek s renesanční zahradou, obklopenou baštami na straně jedné a anglickým parkem na druhé straně, vytváří přirozenou dominantu města.

Jeden z prvních významných držitelů a stavebníků Březnice byl v 15. století nejvyšší mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína, husitský hejtman a přítel mistra Jana Husa. Březnický hrad přestavěl, Březnice však byla v době husitských válek obležena vojsky katolických pánů a dobyta. Poničená březnická tvrz zůstala na čas neobydlená. V roce 1506 získali Malovcové z Chýnova a na Vimperce již částečně opravený objekt, ale s podstatnějšími zásahy začal Petr Malovec, který tvrz rozšířil o vnější opevnění s vodním příkopem a hradební zeď s baštami. Na tomto fortifikačním systému se snad podílel významný královský stavitel Benedikt Rejt z Pístova. V roce 1547 se Petr Malovec zapojil o povstání proti králi Ferdinandovi I. a jeho majetek byl konfiskován.

Díky Ferdinandově přízni získává v roce 1548 březnický majetek Jiřík z Lokšan, který působil ve dvorských službách jako tajemník místokancléř, dvorský rada a říšský hejtman. Za správy vzdělaného Jiříka z Lokšan dochází nejvýznamnější proměně zámku i města. Spolu s manželkou Kateřinou povolali do Březnice italské stavitele a středověký objekt se dispozičně proměnil v pohodlné renesanční sídlo. Fasády paláců byly opatřeny sgrafitovou omítkou s motivy psaníček, která patří k nejstarším u nás. O skvělé výpravnosti lokšanského sídla svědčí dochovaná knihovna s nástěnnými malbami a dobovými knihovními skříněmi z roku 1558. Lokšanové udržovali úzké kontakty se dvorem. S Březnicí je spojena známá historie lásky a tajného manželství Filipíny Welserové s arcivévodou Ferdinandem Tyrolským.

Po bitvě na Bílé hoře byly lokšanské majetky konfiskovány a novým držitelem panství se stal Přibík Jeníšek z Újezda, který se zúčastnil procesu proti hlavním představitelům protihabsburského povstání jako královský prokurátor. Zahájil další významnou etapu Březnice. V rámci rekatolizace přivedl do města jezuity, kteří založili jezuitskou kolej a kostel sv. Ignáce a Františka Xaverského. Obě stavby a zároveň zámeckou kapli projektoval mladý italský architekt Carlo Lurago.

Po vymření Jeníšků z Újezda v roce 1728 přešla Březnice na Krakovské z Kolovrat. Nejvýznamnější představitelé tohoto rodu, Josef Maria z Kolovrat a jeho syn Hanuš Krakovský z Kolovrat, byli velkými vlastenci v době českého národního obrození a známými mecenáši, do roku 1872 provedli na březnickém sídle pouze přestavby dílčího charakteru, nově byly upraveny interiéry a obohaceny o cenné sbírky.

Zbořením některých budov, přístavbou zdi s baštou a novorenesanční sgrafitovou omítkou vtiskli konečnou podobu zámku, zámeckým interiérům i sbírkám poslední soukromí majitelé Březnice, Palffyové z Erdódu, kterým byl v roce 1945 majetek konfiskován na základě prezidentských dekretů.

 


Metadata ke zprávě

Adresa
262 72 Březnice 24
Telefon
+420 318 682 179
Majitel, správce
Majitel: ČR. Správce: NPÚ, ÚPS v Praze
Web památky
Typ majitele
státní majetek
Pracoviště NPÚ
NPÚ, ÚPS v Praze
číslo
12
Galerie fotografií

Březnice - zámek

Možnosti řazení
|< < 1 2 >|

Letecký pohled

Barokní salon

Galerie Kolowratů

Galerie Pallfy

Galerie Pallfy

Filipina Welserová

Hodovní sál

Rokokový dámský salon

Stará zbrojnice

Velký Biedermaierový salon

|< < 1 2 >|
Památka na mapě
Vyhledání cesty
Diskuse o památce

Příspěvky v diskusi

Počet příspěvků: 0

Možnosti řazení
Seřadit vzestupně
Přidat nový příspěvek
obnovit