Přejít na: Obsah | Levý blok | Konec stránky

Konopiště – zámek

Čechy | Středočeský kraj | okres Benešov | zámek | národní kulturní památka, ve správě NPÚ
konopiste 160x107

Původně hrad ze 13. století založený po vzoru francouzských kastelů, dnes zámek spojený s posledním šlechtickým majitelem Františkem Ferdinandem d’Este. V rámci prohlídkových okruhů si lze prohlédnout reprezentační a hostinské pokoje, sbírky zbraní a loveckých trofejí i soukromé pokoje Františka Ferdinanda. Na zámku je rovněž muzeum sv. Jiří a střelnice. Přístupná je také růžová zahrada a zámecký park.

Návštěvní okruhy

I. zámecký okruh: zámecké salony jižního křídla s loveckou chodbou, střelnice
II. zámecký okruh: nejstarší část zámku, tzv. kronprinc, s obytnými místnostmi, zbrojnice, kaple, výtah, harém a muzeum sv. Jiří
III. zámecký okruh: soukromé pokoje Františka Ferdinanda d´Este a jeho rodiny; exkluzivní trasa s maximálním počtem 8 osob ve skupině

Doplňkové okruhy:
Střelnice Františka Ferdinanda d´Este: unikátní soukromá panská střelnice se souborem automatických terčů z roku 1900
Muzeum sv. Jiří: monotematická sbírka Františka Ferdinanda, evropský unikát
Skleníky: teplomilné a tropické rostliny

Expozice
Na prohlídkových trasách státního zámku Konopiště byly vytvářeny se snahou o co největší autenticitu na základě studia archivních materiálů, soupisů mobiliářů a hlavně souboru fotografií císařského fotografa R. Brunera-Dvořáka. Jeho fotografie dokumentují stav interiérů ve dvou obdobích. První bylo před rokem 1900, kdy vznikly převážně snímky západního křídla, druhé kolem roku 1907. V roce 1994 byly pro veřejnost zpřístupněny soukromé pokoje rodiny následníka trůnu, v roce 1997 herna se zábavnou střelnicí, v roce 1998 chodba jižního traktu druhého patra, v roce 1999 bývalé hostinské pokoje, tzv. kronprinz, v roce 2000 se privátní trasa rozšířila o šatnu Františka Ferdinanda a hygienické zařízení. V roce 1898 byla na místě barokní okrasné zahrady založena růžová zahrada a velké skleníky pro vzácné teplomilné rostliny. Historické skleníky byly opraveny a znovu otevřeny v roce 2000. V promyšlené kompozici konopišťského zámku dostala své místo řada kvalitních sochařských děl, která spoluvytvářejí jeden z největších a botanicky nejhodnotnějších parků v Čechách i ve střední Evropě. Kromě estetických a uměleckých hodnot má konopišťský park mimořádnou dendrologickou hodnotu.

Kontakt

Státní zámek Konopiště
256 01 Benešov 1
tel. +420 317 721 366
e-mail: konopiste@npu.cz
www.zamek-konopiste.cz

Informace o památce

Více informací


Historie

Státní zámek Konopiště patří k nejnavštěvovanějším památkám v České republice. Návštěvníky přitahuje zejména jeho romantická podoba, kterou mu na přelomu 19. a 20. století vtiskl poslední aristokratický majitel, arcivévoda František Ferdinand d´Este. Počátky tohoto objektu ovšem sahají až do 13. století. Pražský biskup Tobiáš z Benešova založil kolem roku 1294 nedaleko svého rodného sídla hrad Konopiště podle vzoru francouzských kastelů jako pevnost s válcovými věžemi na všech čtyřech nárožích a uprostřed obvodových hradebních zdí.

Po vymření Benešoviců v roce 1327 se Konopiště dostalo do držení Šternberků a v majetků tohoto významného rodu zůstalo plných 275 let. V průběhu 17. až 19. století se na Konopišti vystřídala řada majitelů z vlivných šlechtických rodů: Hodějovští z Hodějova, po bitvě na Bílé hoře vlastnil Konopiště krátce Albrecht z Valdštejna, dále Michnové z Vacínova, Sitzendorfové, Přehořovští z Kvasejovic, Vrbtové z Vrtby a Lobkovicové. Během doby se také změnil vzhled Konopiště a z původního gotického hradu se postupnými přestavbami stával honosný zámek.

První podstatnější zásahy na cestě proměny středověkého hradu Konopiště v pohodlné renesanční sídlo prováděli Hodějovští. Definitivně však Konopiště ztratilo svůj pevnostní charakter v období, kdy panství vlastnili Vrbtové. Hrabě Jan Josef z Vrbty, nejvyšší purkrabí království českého, koupil konopišťské panství v roce 1716. V roce 1725 vznikl na východní straně objektu nový hlavní vstup do zámku. Barokní bránu navrhl architekt František Maxmilián Kaňka, pískovcové sochy antických božstev jsou z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Zmizely valy, přibyla terasa a pod ní oranžerie. Podstatné úpravy vznikly rovněž uvnitř zámku: velký sál vyzdobil monumentální alegorickou nástropní malbou Julius František Lux, řezbářské práce zde provedl sochař Lazar Widman, stejně jako kompletní vybavení kaple, nad níž bylo vybudováno zámecké divadlo.

Po smrti Františka Josefa Vrbty zdědil veškeré jeho statky Jan Karel z Lobkovic. Jeho syn František Eugen prodal v roce 1887 konopišťské panství pod tíhou neuspokojivé finanční situace arcivévodovi Františku Ferdinandu I. d´Este. Po tragické smrti korunního prince Rudolfa se arcivévoda stal v roce 1897 oficiálním následníkem rakouského trůnu a začal budovat Konopiště jako budoucí císařské sídlo. Přestavba probíhala podle plánů architekta Mockera, do nichž arcivévoda aktivně zasahoval. Vnější podoba zámku se stala kombinací dvou charakteristických projevů historické architektury: severní, východní a západní strany zdůrazňují ještě původní středověký pevnostní ráz stavby, jižní trakt však připomíná renesanční severoitalské zámecké rezidence, propojené se soustavou zahradních teras.

Po sňatku s hraběnkou Chotkovou v roce 1900 nechal arcivévoda rozsáhlý konopišťský objekt modernizovat tak, aby se v něm také jeho rodině pohodlně bydlelo. K úpravám a vybavování interiérů byl povolán architekt František Schmoranz. Zámek měl vedle komfortního příbytku pro rodinu plnit ještě funkci reprezentační a poskytnout také místo pro uložení sbírek. Arcivévoda sídlo vybavil skvostným starožitným nábytkem, kolekcí italských obrazů, gotických plastik, trofejemi i zbrojnicí, která nemá v Evropě obdoby. Spolu se zámkem byl koncepčně budován přírodní park a okrasné zahrady.

Avšak 28. června 1914 byl následník rakouského trůnu arcivévoda František Ferdinand d´Este spolu se svou chotí Žofií zavražděn v Sarajevu. Hned po atentátu byly veškeré stavební práce na Konopišti zastaveny. Panství přešlo na arcivévodovy dědice Hohenbergy a po rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1921 na Československou republiku. Park i zámek byly zpřístupněny veřejnosti. Za druhé světové války bylo Konopiště připojeno k cvičebnímu prostoru SS a na zámku sídlil hlavní štáb. Část vzácných obrazů byla přemístěna do Zemské galerie v Praze, část sbírek převezena do solných dolů u Salcburku a na další místa v Rakousku a Německu.

Po osvobození byly všechny odvlečené předměty vypátrány a navráceny zpět na Konopiště. Zámek, který byl zpřístupněn veřejnosti, se dnes prezentuje v podobě, jakou dostal při poslední přestavbě za arcivévody Ferdinanda, aby návštěvníci mohli mít pocit, že sídlo stále obývá rodina následníka habsburského trůnu...


Metadata ke zprávě

Adresa
Konopiště, 256 01 Benešov 1
Telefon
+420 317 721 366
Majitel, správce
Majitel: ČR. Správce: NPÚ, ÚPS v Praze
Web památky
Typ majitele
státní majetek
Pracoviště NPÚ
NPÚ, ÚPS v Praze
číslo
69
Galerie fotografií

Konopiště - zámek

dne
9. 8. 2011
Možnosti řazení
|< < 1 2 >|

Herna dětí

dne: 9. 8. 2011

Jídelna

dne: 9. 8. 2011

Kuřácký salon

dne: 9. 8. 2011

Ložnice Jejich Veličenstev

dne: 9. 8. 2011

Masky

dne: 9. 8. 2011

Parůžkový pokoj

dne: 9. 8. 2011

Růžový salonek

dne: 9. 8. 2011

Zbrojnice

dne: 9. 8. 2011

Celkový pohled

dne: 9. 8. 2011

Celkový pohled

dne: 9. 8. 2011
|< < 1 2 >|
Památka na mapě
Vyhledání cesty
Diskuse o památce

Příspěvky v diskusi

Počet příspěvků: 1

Možnosti řazení
Seřadit vzestupně
  • knotová alena | 17.10.2014 17:10
Přidat nový příspěvek
obnovit