Třeboň – zámek

Na obchodní cestě z Uher do Bavor byla založena na počátku 12. století trhová osada. Roku 1366 přešla Třeboň koupí na Rožmberky, kteří založili v Třeboni klášter a původní osadu povýšili na poddanské město, jež se za jejich podpory začalo rychle rozvíjet. Spolu s městským hradem bylo opevněno kamennými hradbami se třemi branami.

Za Oldřicha z Rožmberka  v polovině 15. století došlo k postupné přestavbě hradu, která vyvrcholila v 16. století. Jindřich z Rožmberka přistavěl ke hradu východní a západní křídlo. Požár města zasáhl roku 1562 i hrad, který byl na příkaz Viléma z Rožmberka postupně přestavován na renesanční zámek pod vedením Vlachů Jana a Antonína Ericerových. Nedaleko zámku byl zbudován zámecký pivovar a sladovna. Přímo pod třeboňskými hradbami vyměřil Jakub Krčín nový rybník, který zatopil předměstí a město se ocitlo pod úrovní jeho hladiny.

Když se Petr Vok roku 1602 jako poslední vladař domu rožmberského přestěhoval s celým dvorem do Třeboně, rozšířil se zámek o vnější nádvoří. Pod vedením Domenica Comety se budovala dvořanská světnice, stavěla se budova pro rožmberskou knihovnu a upravovala se i zahrada. Po zrušení Břilické brány a výstavbě nové Budějovické brány spojil Cometa zámek s klášterem Dlouhou chodbou, sloužící dnes archivu. Také interiéry zámku se zdobily malbami, na nichž převážně pracoval rožmberský malíř Tomáš Třebechovský.

Po smrti Petra Voka v roce 1611 zdědili Třeboň Švamberkové. Po konfiskaci veškerého švamberského majetku zůstala Třeboň ve správě císařské komory až do roku 1660, kdy panství koupil Jan Adolf I. Schwarzenberg. Noví majitelé kromě dílčích vnitřních úprav postavili na vnějším nádvoří barokní dům pro panské úředníky. V roce 1795 namaloval Engelbrecht Beraunensis na severní straně vnitřního nádvoří sluneční hodiny, nádvoří pak vyzdobila kašna s heraldickým znakem Schwarzenbergů – havranem klovajícím hlavy mrtvých Turků.