Menu | návrat na začátek stránky ↑
Jeden z největších jihočeských zámků byl na počátku 12. století součástí trhové osady. Největší rozmach přinesli městu i zámku Rožmberkové, kteří vlastnili Třeboň od roku 1366 až do vymření rodu v roce 1611. Po požáru města v roce 1562 byl poničený hrad na příkaz Viléma z Rožmberka postupně přestavován na renesanční zámek kolem čtvercového nádvoří. Současně vyměřil rožmberský regent Jakub Krčín nový rybník, který zatopil předměstí a později byl nazván Svět. Po smrti Viléma se do Třeboně roku 1602 přestěhoval s celým dvorem poslední rožmberský vladař Petr Vok. Za jeho vlády byla přestavba vnitřního zámku dokončena a zámek se rozšířil o vnější nádvoří s hospodářskými budovami. Po zrušení staré městské brány u zámku propojil D. Cometta zámek s nově vybudovanou rožmberskou knihovnou a klášterem tzv. Dlouhou chodbou. V roce 1660 koupili válkou zchudlé třeboňské panství Schwarzenbergové, na vnějším nádvoří postavili barokní úřednický dům a nádvoří obohatili o kašnu s heraldickým rodovým znakem – havranem klovajícím hlavy mrtvých Turků.
Prohlídkové trasy:
Státní zámek Třeboň
Zámek 11
5379 01 Třeboň
tel. +420 384 721 193
e-mail: zamek.trebon@seznam.cz
www.zamek-trebon.eu
Na obchodní cestě z Uher do Bavor byla založena na počátku 12. století trhová osada. Roku 1366 přešla Třeboň koupí na Rožmberky, kteří založili v Třeboni klášter a původní osadu povýšili na poddanské město, jež se za jejich podpory začalo rychle rozvíjet. Spolu s městským hradem bylo opevněno kamennými hradbami se třemi branami.
Za Oldřicha z Rožmberka v polovině 15. století došlo k postupné přestavbě hradu, která vyvrcholila v 16. století. Jindřich z Rožmberka přistavěl ke hradu východní a západní křídlo. Požár města zasáhl roku 1562 i hrad, který byl na příkaz Viléma z Rožmberka postupně přestavován na renesanční zámek pod vedením Vlachů Jana a Antonína Ericerových. Nedaleko zámku byl zbudován zámecký pivovar a sladovna. Přímo pod třeboňskými hradbami vyměřil Jakub Krčín nový rybník, který zatopil předměstí a město se ocitlo pod úrovní jeho hladiny.
Když se Petr Vok roku 1602 jako poslední vladař domu rožmberského přestěhoval s celým dvorem do Třeboně, rozšířil se zámek o vnější nádvoří. Pod vedením Domenica Comety se budovala dvořanská světnice, stavěla se budova pro rožmberskou knihovnu a upravovala se i zahrada. Po zrušení Břilické brány a výstavbě nové Budějovické brány spojil Cometa zámek s klášterem Dlouhou chodbou, sloužící dnes archivu. Také interiéry zámku se zdobily malbami, na nichž převážně pracoval rožmberský malíř Tomáš Třebechovský.
Po smrti Petra Voka v roce 1611 zdědili Třeboň Švamberkové. Po konfiskaci veškerého švamberského majetku zůstala Třeboň ve správě císařské komory až do roku 1660, kdy panství koupil Jan Adolf I. Schwarzenberg. Noví majitelé kromě dílčích vnitřních úprav postavili na vnějším nádvoří barokní dům pro panské úředníky. V roce 1795 namaloval Engelbrecht Beraunensis na severní straně vnitřního nádvoří sluneční hodiny, nádvoří pak vyzdobila kašna s heraldickým znakem Schwarzenbergů – havranem klovajícím hlavy mrtvých Turků.