Přejít na: Obsah | Konec stránky

Záchranný archeologický výzkum na náměstí Přemysla Otakara v Litovli

14.7.2014 | tisková zpráva | sdělení, informace | Olomouc
Pohled na odkrytý most přes Nečíz z radniční věže 160x109
V průběhu června provedli pracovníci Národního památkového ústavu, územního odborné pracoviště v Olomouci první etapu záchranného archeologického výzkumu na náměstí Přemysla Otakara v Litovli, kde v současnosti probíhá rozsáhlá rekonstrukce.

Zemní práce započaly v těsné blízkosti novověkého kamenného zaklenutí Nečízu – ramene řeky Moravy, které protéká pod radnicí i litovelským náměstím. V archeologické sondě (5 × 5 m) v místech budoucího odlučovače ropných látek, situované několik metrů východně od balustrády Nečízu z roku 1856, byla zdokumentována situace, která v tomto místě předcházela stávajícímu pískovcovému schodišti – přístupu k hladině Nečízu. Byla prozkoumána raně novověká dlažba (tzv. „kočičí hlavy“), která se plynule svažovala od severu, přičemž se její nejnižší část nacházela téměř 2,5 metru pod dnešním povrchem náměstí. Přilehlá část klenutí moravního ramene byla přibližně před 150 lety přestavěna, přičemž toto klenutí plynule navazuje na jeho starší fáze. Ty byly rovněž v průběhu zemních prací částečně odhaleny a zdokumentovány.

Přibližně uprostřed náměstí, a to přímo v jeho severojižní ose v prodloužené linii Masarykovy ulice (směr Uničov) a ulice 1. máje (směr Olomouc), byl odkryt kamenný zaklenutý most o délce 8,5 m a šířce 7 m s dochovanou dlažbou, tvořený jedním obloukem přes rameno Nečízu. Most fungoval již v průběhu 15. století, přičemž jeho počátky lze s největší pravděpodobností klást až k přelomu 14. a 15. století. Most zakomponovaný do mladší klenby Nečízu je stále ve velmi dobrém stavu, a ačkoliv není v současné době na povrchu náměstí patrný, slouží pod úrovní terénu svému původnímu účelu až do dnešních dnů. Jde tedy o nejstarší zachovalý funkční kamenný most na Moravě vůbec.

V jihozápadní části náměstí, před domem č. 785, byl zjištěn a prozkoumán pozůstatek kamenného základu pranýře z období raného novověku. Pranýř měl oválný půdorys o maximálním průměru 2,9 m a dochovalo se z něj pouze torzo o mocnosti jen 20 cm s fundamentem pro středový sloup. Nadzemní deska pranýře mohla mít průměr kolem 2,6 m.

Již v přípravné fázi celé rekonstrukce náměstí se podařilo její projekt přizpůsobit požadavkům na ochranu cenných historických terénů, které – až na nezbytné plošně omezené zásahy – zůstaly v maximální míře uchovány.

Terénní fáze první etapy archeologického výzkumu na litovelském náměstí byla již ukončena, avšak v podzimních měsících se počítá s druhou etapou, a to rovněž v přímé návaznosti na plánované zemní práce.


Kontakty:



Metadata ke zprávě

Vloženo
14.7.2014 13:16
Vložil
NPÚ, ÚOP v Olomouci
pořadatelé
Specifický typ novinky
tisková zpráva
Témata
archeologie a archeologické výzkumy
číslo
14844
Galerie obrázků

Záchranný archeologický výzkum na náměstí Přemysla Otakara v Litovli

dne
10. 7. 2014
Možnosti řazení

Raně novověká dlažba v sondě poblíž stávající balustrády u schodů k hladině Nečízu

dne: 10. 6. 2014
foto: Karel Faltýnek, NPÚ ÚOP v Olomouci

Sonda k patě mostu přes Nečíz; v popředí k mostu přiléhající zaklenutí Nečízu

dne: 11. 6. 2014
foto: Karel Faltýnek, NPÚ ÚOP v Olomouci

Průběh archeologického výzkumu mostu přes Nečíz; pohled na začištěnou mostovku nacházející se přímo v severojižní ose náměstí

dne: 1. 7. 2014
foto: Karel Faltýnek, NPÚ ÚOP v Olomouci

Začišťování zbytku základového zdiva pranýře

dne: 23. 6. 2014
foto: Karel Faltýnek, NPÚ ÚOP v Olomouci

Zbytek základového zdiva pranýře po začištění s fundamentem pro středový sloup

dne: 23. 6. 2014
foto: Karel Faltýnek, NPÚ ÚOP v Olomouci

Průběh archeologického výzkumu základového zdiva pranýře

dne: 24. 6. 2014
foto: Karel Faltýnek, NPÚ ÚOP v Olomouci
Diskuse o novince

Příspěvky v diskusi

Počet příspěvků: 0

Možnosti řazení
Seřadit vzestupně
Přidat nový příspěvek
obnovit